Ústavní stížnost

Ústavní soud České republiky

Joštova 8

660 83 Brno 2

Ústavní stížnost

podaná ve veřejném zájmu a žádaná projednat veřejně v naléhavém režimu dle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu z důvodu ochrany životů, zdraví a dalších garantovaných práv včetně zastavení nelidského zacházení nejen vůči rodině stěžovatelů

návrh na zrušení

usnesení KS v Brně ze dne 22.9. 2015  č.j. 4 To 271/2015 a č.j. 4 To 273

usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 6. 2015

 č.j. 2 T 104/2010-1238 a  č.j. 2 T 104/2010-1239

spojený s návrhem na zrušení

§§ 283 - 287 a § 289, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku ve spojení se zruštěním novelizace nařízení vlády č. 455/2009 Sb. nařízením č. 3/2012 Sb.,

·         zrušením § 2, písm. d, § 5, odst. 5, § 15 písm. e), § 24 ods. 1, písm. a), § 24a) a § 24b) a § 29 zákona č. o návykových látkách

·         zrušením zákona č.50/2013 Sb.

·         zrušením vyhlášky MZ ČR č. 221/2013 Sb. a její novelizace vyhláškou č. 236/2015 Sb.

spojený s návrhem

na položení předběžných otázek Soudnímu dvoru EU

a žádostí o připojení stížnosti k ústavní stížnosti č.j. II. ÚS 3196/15

Stěžovatelé:

1.    Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12. 1. 1962

2.    Mgr. Radomíra Dvořáková, nar. 18. 5. 1963

společně bytem Tylova 963/2, 779 00 Olomouc

Zastoupený

Mgr. Pavel Andrle

Advokát, ev. č. 13943

Kratochvílova 624/43

750 02 Přerov

Účastník:

1) Krajský soud v Brně, Krajské státní zastupitelství v Brně

2) Okresní soud v Prostějově, Okresní státní zastupitelství v Prostějově

Přílohy:

plná moc

2x usnesení Krajského soudu v Brně

2x usnesení Okresního soudu v Prostějově

a dále dle textu

I.

Označení porušení Listinou základních práv a svobod garantovaných práv

Na návrh stěžovatelů OS Prostějov na obnovu řízení č.j. 2 T 104/2010 a ve spojení s návrhem na vyloučení soudkyně Mgr. Ivony Otrubové pro podjatost a střet zájmů bylo usnesením Okresního soudu v Prostějově dne 26. 6. 2015 č.j. 2 T 104/2010-1238 a č.j. 2 T 104/2010-1239 rozhodnuto o odmítnutí obou návrhů. Proti usnesení OS v Prostějově podali stěžovatelé stížnost Krajskému soudu Brně, který dne 22.9. 2015  č.j. 4 To 271/2015 a č.j. 4 To 273 obě stížnosti odmítl jako nedůvodné. Usnesení KS Brno bylo stěžovatelce a advokátovi stěžovatele doručeno dne 7. 12. 2015, lhůta pro podání ústavní stížnosti tak končí dne 5. 2. 2016.

Proti všem výše uvedeným rozhodnutím podávají stěžovatelé tuto

Ústavní stížnost

v níž namítají porušení

     -        čl. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech a základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné

     -        čl. 2 odst. 1 - 3 Listiny základních práv a svobod, podle nichž je stát založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání a dále, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví a každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá

     -        č. 3 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod, podle nichž se základní práva a svobody zaručují všem bez rozdílu a nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod

     -        č. 4 odst. 1 - 4 Listiny základních práv a svobod, podle nichž mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod, dále pak, že meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem, dále pak, že zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky a při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena

     -        čl. 5 Listiny základních práv a svobod, podle nějž každý je způsobilý mít práva

-   čl. 6 odst. 1-2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž má každý má právo na život a nikdo nesmí být zbaven života

-        čl. 7 odst. 1-2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž je nedotknutelnost osoby a jejího soukromí zaručena a omezena může být jen v případech stanovených zákonem a nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu

-        čl. 8 odst. 1-2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž je osobní svoboda zaručena nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.

-          čl. 9 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.

     -        čl. 10 odst. 1- 3 Listiny základních práv a svobod, podle nichž má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě

     -        čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž má každý právo vlastnit majetek

     -        čl. 12 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle nějž zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku

-        čl. 15 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž je svoboda myšlení a svědomí zaručena a je zaručena svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby

-        čl. 17 odst. 1 - 5 Listiny základních práv a svobod, podle nichž jsou svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny a každý má právo vyjadřovat své názory, cenzura se nepřipouští a státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnost

-        čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž má každý právo svobodně se sdružovat a má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích

-        čl. 23 Listiny základních práv a svobod, podle nějž mají občané právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny

-        čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost

-        čl. 27 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž má každý právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů

-        čl. 31 Listiny základních práv a svobod, podle nějž má každý právo na zdraví

-        čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu, a dále ten, kdo byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak a z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny

-        čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle nějž jsou si všichni účastníci v řízení rovni

-        čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a podle nějž má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům

-        čl. 39 Listiny základních práv a svobod, podle nějž jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem

-        čl. 40 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy a každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena

II.

Naléhavý režim a veřejný zájem stížnosti

     Stěžovatelé žádají laskavě Ústavní soud (dále jen Soud) projednat stížnost veřejně (ústně) v naléhavém režimu dle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu z důvodu ochrany životů, zdraví a dalších garantovaných práv včetně zastavení nelidského zacházení nejen vůči rodině stěžovatelů a žádají meritorně totožnou stížnost dokládající netrestnost skutku připojit ke stížnosti č.j. II. ÚS 3196/15. Stížnost č.j. II. ÚS 3196/15. se 7 dodatky s bohatým důkazním materiálem je uvedena na  http://constitutional-court.blogspot.cz/ a stěžovatelé na plně odkazují. Stěžovatelé po zveřejnění výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) dne 21. 3. 2008 na www.konopijelek.cz a podání prvního legislativního návrhu na civilizované a zákonné řešení (viz http://cannabisterapie-petice.blogspot.com/) a založení odborné společnosti Konopí je lék,o.s. a Edukativní konopné kliniky v Praze vedli a vedou cca 60 soudních řízení v ČR a Evropě a cca 200 správních řízení ročně. Jednání ČR se vážně podepsalo na jejich zdraví.

II. a)

Odůvodnění

1.    Daná stížnost již prošla rozhodnutím Soudu č. j. II. ÚS 664/12 a byla - stejně jako dovolání Nejvyššímu soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011  (dále jen NS) - označena bez odůvodnění za zjevně nedůvodnou, aniž se Soud jakkoliv vyrovnal s kvalifikovaně napadaným mylným rozhodnutím NS.

2.    Stěžovatel v řízení č. j. II. ÚS 664/12 doložil důkazy, že byly popřeny (nejen) základní práva a svobody stěžovatele a jeho rodiny a že nespáchal zločin nedovolené výroby a distribuce drog, za nějž byl pravomocně odsouzen a opakovaně obviněn (viz další ústavní stížnosti IV. ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13, II. ÚS 289/14 a II. ÚS 3196/15), viz http://ustavni-soud-dukazy.blogspot.com/

3.    Stěžovatelce nebyla v odvolacím řízení u krajského soudu určena náhrada za nedůvodné trestní stíhání a zabavené majetky. Majetky z výzkumnické farmy v Ospělově, která je ve vlastnictví rodiny stěžovatelů, byly vždy zkonfiskovány a rodina zažila 5 domovních prohlídek i přes 15 marných žádostí o policejní ochranu a spolupráci od roku 2009, viz http://konfiskace.blogspot.com/

4.    Finanční správa nepovolila v roce 2010 uznat investice do výzkumu s tvrzením odporujícím §§ 29 a 5, odst. 5 zákona o návykových látkách (dále jen ZoNL). Na http.://nahrada-skody.blogspot.com/ je v rozhodnutí Finančního úřadu hl. města Prahy ze dne 28. 8. 2014 č. j. 5345904/14/2000-00500-106444, doloženo, že finanční správa odmítala zdanit konopí s vadnou právní argumentací dle § 37, odst. 2 starého občanského zákoníku: „Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.“  

5.    Stěžovatelé od roku 2010 marně žádají položení předběžných otázek Soudnímu dvoru EU (dále jen SDEU) ve věci výkladu porušení práva EU žádané v souladu s čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (dále jen SFEU). Předběžné otázky SDEU jsou však opakovaně zamítané s mylnou argumentací Nejvyššího soudu.

6.    K právně přípustným, leč po projednání odmítavým stížnostem Evropské komisi (dále jen EK) na porušení práva Společenství dne 14. 10. 2015 Soudní dvůr EU (dále jen SDEU) uvedl, že unijní právo nemá pojistku pro případ neplnění povinností dle čl. 267 SFEU členskou zemí a žalobu na EK vylučuje unijní judikatura (věc C-247/87), viz http://court-european.blogspot.com/.

7.    Stížnosti Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále jen ESLP) na porušení Evropské úmluvy o lidských právech včetně porušení čl. 2 a 3 úmluvy spojené žádostmi lékařů o aplikaci naléhavého režimu dle čl. 39 byly po roce a půl projednávání právní přípustnosti, která se zpravidla šetří 14 dnů, v roce 2014 souhrnně označeny za nepřípustné bez jakéhokoliv odůvodnění. Dne 26. 1. 2016 ESLP zaslal odpověď na žádost o informace, jaké jiné důkazy než lékařské zprávy a soudně znalecká vyjádření mají stěžovatelé doložit včetně důkazů, že nejsou vyšetřovány spáchané zločiny proti lidskosti a porušovány čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech (spáchání zločinů dle §§ 149 i ve čtvrtém odstavci TZ a útoku proti lidskosti dle § 401 TZ), aby ESLP jednání ČR v naléhavém režimu projednání dle čl. 39 zastavil, viz  http://echr-coe-int.blogspot.com/ Z odpovědi ESLP vyplývá, že stěžovatelé postupovali správně, leč není vůle věc řešit.

8.    Po rozhodnutí NS č.j.  8 Tdo 1231/2011 byla v roce 2012 legislativa ČR změněna o právní argumentaci stěžovatelů, jim však práva přiznána nebyla.

9.    Konkrétně došlo dle stěžovatelů k tomuto kartelovému jednání: 1) došlo ke zcela radikální změně trestní definice konopí pro trestní právo (novelizace přílohy 1. A. 1 vyhlášky 455/2009 Sb. naprosto kreativní vyhláškou č. 3/2012 Sb. s platností od 5. 1. 2012) odporující zákonným definicím dle § 2 písm d) ZoNL. Viz důvodová zpráva a ustanovení trestní definice dle vyhlášky č.455/2009 Sb. s ohledem na jistoty občanů při zavedení nového trestného činu nepovoleného pěstování konopí a účelová důvodová zpráva k vyhlášce č. 3/2012 Sb. při novelizaci, kdy SZ změřilo celou zhomogenizovanou rostlinu, což policie nikdy nečinila, a zjistilo, že nepřekračuje limit THC), 2) Dne 20. 2. 2012 byl do Sněmovny předložen zákon č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren) a ten bez notifikace řady základních technických předpisů ZoNL ve smyslu Směrnice 98/34/ES k výrobě konopí jako léku účelově změnil limit THC v konopí pro pokusnické bádání v § 5, odst. 5 ZoNL na obsah do 0,3% THC v cannabis herba („kopírující novou trestní definici rostliny konopí dle vyhlášky č. 3/2012 Sb.“) a 3) notifikací č. 2012/329/CZ novelizace § 5, odst. 5 ZoNL dne 22. 8.2012 bylo pokusnické bádání při zacházení s konopím bez povolení změněno na zahradnické zpracování zákonem č. 273/2013 Sb. s platností od 1. 1. 2014, čímž bylo explicitně potvrzeno, že ZoNL je technickým předpisem ve smyslu Směrnice 98/34/ES a NS byl povinen podat předběžné otázky SDEU. Nikdo – ani Komise, ani občané ČR - se však nedozvěděl, kdo kde registruje, prodává/ vydává certifikáty na legální odrůdy semen konopí 1) do 0,3% THC v celé rostlině s kořenem, 2) do 0,3% THC v celé nadzemní rostlině s vrcholíky a 3) do 0,3% THC ve vrcholících (cannabis herba). Certifikáty jsou pro rostliny s max. 0,2% THC v cannabis herba pro pěstování nad 100m2/osobu dle normy EU.

                                                                                      

10.  Stěžovatel byl dne 4. 9. 2012 soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou z OS Praha 3, se kterou neměl nikdy nic společného a která neoprávněn jednala jako jeho zákonná soudkyně, navržen k omezení právní způsobilosti. Soudkyně jednala jako předsedkyně senátu civilní žaloby stěžovatele, kterou však, jak OS Praha 3 potvrzuje, nikdy nebyla, viz http://bolsevici.blogspot.com/ - viz úvod.

11.  Krajský soud v Olomouci dne 16.12.2015 č.j. 70 Co 441/ 2015 -375 k odmítnuté žalobě dle § 191 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb, o.s.ř. na soudkyni Písaříkovou za nedůvodný podnět na omezení právní způsobilosti uvedl, že stěžovatel v důsledku své paranoidní struktury osobnosti nechápe, proč bylo zahájeno řízení o omezení jeho právní způsobilosti. Okresní soud Olomouc řízení o omezení způsobilosti stěžovatele vede pod č.j. 39 Nc 1631/2012

12.  V podání VSZ Praha ze dne 31. 1. 2016 je doloženo opakovanými sděleními OSZ Praha 3 a MSZ Praha (naposledy dne 19. 1. 2016, SIN 2/2016), že SZ nemají žádný trestní podnět na danou soudkyni Písaříkovou přes doložení podání tří trestních podnětů na podatelnách OSZ Praha 3 a MSZ v Praze v roce 2014 (2x) a 2015, viz http://vrchni-statni-zastupitelstvi.blogspot.com/

13.  Ve spisu je doložen znalecký posudek MUDr. Jiřího Švarce č. 750 ze dne 8. 4. 2015 a protokol řízení u OS v Olomouci dne 14. 5. 2015 č.j. 5 Nt 120/2014. Znalec uvedl, že důvod, proč byl stěžovatel označován v trestních řízeních za právně nezpůsobilého, vidí v tom, že předchozí znalci se nezabývali duševním stavem v době skutku, ale řešili právní otázky – což trestní řád zakazuje-, dále uvedl, že spirituální zkušenosti nejsou bludy, stejně tak pocit justiční zvůle, že problém není psychiatrický, ale právní a že pěstování konopí je nechorobné. Uvedl, že nejen on by vždy potvrdil právní způsobilost. K otázce bludů pak znalec uvedl, že bludy jsou rovněž kulturně podmíněné, že dnes bychom nezavírali do psychiatrického ústavu osobu za tvrzení, že někdo vstal z hrobu a vstoupil na nebesa.

14.  Trestní oznámení v letech 2013 – 2015 na znalce za falšování posudků, útisk a poškozování cizích práv, když znalci ustanovili stěžovateli světově unikátní DG, že vždy od dubna do září, když roste konopí, ztratí způsobilost a nechápe, že páchá trestný čin, odmítaly v letech všechny stupně SZ šetřit, když policie s ohledem na subsidiaritu trestní represe a údajně vysoce odborný problém podnět vždy odložila. Stěžovatel byl v řízení 2 T 104/2010 údajně nezpůsobilý za období, kdy získal řadu cen včetně ceny EU, napsal a vydal knihu o historii kraje výzkumnické farmy, založili se  stěžovatelkou a dalšími odbornou společnost Konopí je lék,o.s. a další dva zřizovatele Edukativní konopné kliniky, na kterou přispěl dne 11.5.2010 pražský magistrát včetně vybudování pěstírny 1,1 mil. Kč, viz vyjádření MHMP na http://praha-eu.blogspot.com/ - bod 3, podal 21.3.2008 první legislativní návrh civilizovaného a právního řešení dané problematiky, zapojil desítky lékařů a univerzitu do výzkumu, uspořádal 2 turné, vyúčtoval pod auditem náročně granty EU, uspořádal 2 festivaly poezie, vybudoval odborný web www.konopijelek.cz , který se se stal součástí dat Národní knihovny, spolupodílel se na základním vládním prohlášení ČR pro vedení EU v roce 2009 „Evropa bez bariér“ atd. atd. Viz spis a výpověď rektora Univerzity Palackého prof. RNDr. Lubomíra Dvořáka, CSc. u OS Prostějov dne 13. 7. 2010, viz též protestní vyjádření soudu od dalšího dnes již emeritního rektora UP prof. PhDr. Josefa Jařaba, CSc. ze dne 23. 11. 2012, že jedná se stěžovatelem, jako justice za bývalého režimu viz http://bolsevici.blogspot.com/ bod 2. Dne 28. 3. 2013 pak mj. také prof. Jařab navrhl (také) stěžovatele na Cenu města Olomouce. Jak je doloženo v bodu 3 v uvedeném odkazu, dne 19. 1.2013 se emeritní rektorka UP prof. MUDr. Jana Mačáková, CSc. připojila k výzvě znalcům, aby uváděli pravdivé posudky, protože stěžovatel žádný trestný čin nespáchal.  

15.  Situace nevyšetřování trestních podnětů na prostějovské soudce a státní zástupce za spáchané zločiny proti lidskosti se každý rok po konfiskacích opakuje a opětovně v roce 2015 všechny stupně SZ odmítly nechat podnět na důsledky konfiskace 3. 9. 2015 řádně prošetřit i při doložení tolika důkazů a video dokumentace onkologicky nemocných zapojených do výzkumu ze dne 2. 9. 2015, viz You Tube Onkologičtí kriminálníci. Jak je doloženo níže v odkazech se všemi čísly jednacími, trestní podnět se od policie (nedůvodné) dostal na OSZ (nedůvodné), pak na KSZ (nedůvodné), pak na VSZ (nedůvodné) a následně na NSZ.  NSZ stížnost na VSZ předalo zpět a VSZ zase zpět nižším složkám SZ. Společnost Cannabis is The Cure, z.s. zastupující poškozené, podala dne 28. 1. 2016 stížnost ministru spravedlnosti s doloženými důkazy opakovaného porušení zákona a nálezů Ústavního soudu k zapřenému základnímu právu na řádné prošetření trestního podnětu (naposledy pak dne 2. 3. 2015 pod č. j. I. ÚS 1565/14), kdy navíc KSZ Brno se souhlasem VSZ Olomouc vědomě nepravdivě tvrdí, že tyto zločiny posoudil NS v předchozích řízeních, což se nikdy nestalo, viz  http://ministr-spravedlnosti.blogspot.com/

16.  25.1.2016 byl podán – po označení povinného od GIBS a premiéra - podnět ÚOOZ vedený od 27. 1. 2016 pod č.j. UOOZ-73-23/ČJ-2016-2900KR, viz http://ministerstvo-vnitra.blogspot.com/

17.  Jak bylo Soudu doloženo v ústavních stížnostech, Nejvyšší soud dne 23. 2. 2012 pod sp. zn. 3 Tz 1/2012 (z popudu dovolání ministra spravedlnosti) neseznal jako zákonné rozhodnutí prostějovského státního zástupce Mgr. Ivo Černíka ze dne 10. 3. 2011 č.j. 1 ZT 244/2010 (totožné je také rozhodnutí předsedkyně OSZ Prostějov JUDr. Naděždy Kezniklové ze dne 16.6.2011 č.j. 1 ZT 11/2010-195 schvalující postup státního zástupce Mgr. Ivo Černíka), ve věci schválení vysoké pokuty stěžovateli za údajně špatnou písemnou omluvu stěžovatele z policejního výslechu dne 10.2.2011 ke druhé konfiskaci.

18.  Soudkyně Mgr. Ivona Otrubová soudící od roku 2010 - 2015 všechny konopné kauzy stěžovatelů rozhodnutí NS o neudělení pokuty zcela ignorovala. Jak bylo Soudu doloženo, daná soudkyně udělila stěžovateli pokutu zamítnutou Nejvyšším soudem dne 4.5.2012 pod č.j. 0 Nt 820/2011 bez možnosti odvolání. Na soudkyni však předseda Okresního soudu Prostějov, ministr spravedlnosti a další oprávněné osoby odmítají podat podnět na kárné řízení, naposledy Krajský soud Brno pod č. j. SPR 2628/2015 dne 15.10 2015, viz bod 3 na http://os-prostejov.blogspot.com/  

19.  Soudkyně Otrubová se vždy odmítala vyloučit jako podjatá, přestože bylo doloženo, že svým jednáním participovala na způsobených zločinech proti lidskosti a nemohla jednat nestranně a nezaujatě. Jednou z obětí je např. paní Olga Novotná (viz spis a výpověď u hlavního líčení), které cannabisterapie pomáhala zvládat onkologické onemocnění a soudu doložila mizející nádorové onemocnění. Díky konfiskacím a výroku soudkyně o trestnosti terapie pak (nejen) paní Olga Novotná zemřela ve velkých bolestech. Tvrzení, že stěžovatel svou pedagogickou nebo terapeutickou činností šířili toxikomani, nebo snad někoho ohrozil, se nezakládá na jediném důkazu. Na straně stěžovatelů je prospěch, na straně žaloby a justice doložené zločiny.

20.  Jak soudkyně Otrubová mylně uvedla dne 26. 5. 2015 při veřejném projednání, není prý u soudu od toho, aby posuzovala, zda konopí léčí. A kdo jiný, když je výzkum – míněno především srovnávací výzkum dle složení -  zakázán?! Od listopadu roku 2014 je terapie skrze lékárnu nevyzkoušenými květy konopí určenými k inhalaci/kouření pro občany zcela nedostupná.

21.  Policie ČR dne 4. 12. 2015 pod č. j. KRPM-58697-18/TČ-2015-141271 (opětovně) obvinila stěžovatele za zločin nedovolené výroby drog (pátá a šestá konfiskace výzkumnické farmy v Ospělově dne 3. 9. 2014 a 3. 9. 2015), aniž se policie jakkoliv vyrovnala s průtahy, nebo trestními oznámeními na spáchané zločiny a důkazy nezákonného jednání prostějovských OČTŘ od roku 2009. Jde o obvinění, kdy byl v konfiskaci 3. 9. 2014 již podruhé naměřen nad limit THC u uznané odrůdy konopí (nyní odrůdy Carmagnola, v roce 2012 u odrůdy Finola).

22.  Následovalo další vědomě nepravdivé rozhodnutí vedoucí  OSZ Prostějov JUDr. Naděždy Kezniklové, a to rozhodnutí ze dne 9. 12. 2015 č. j. ZN 2066/2014-174, v němž uvedená státní zástupkyně v rozporu s důkazy ve spisu č. j. KRPM-59428/TČ-2014-141271 (pátá konfiskace dne 3. 9. 2014) uvedla, že stěžovatel je za (cca roční) průtahy policie spoluodpovědný, pro což neexistuje jediný důkaz.

23.  Konkrétně uvedená státní zástupkyně vědomě nepravdivě jako důvod prodlevy uvedla, že se stěžovatel nedostavil do Hradce Králové na šetření k soudnímu znalci prof. MUDr. Vladimíru Hosákovi, PhD.  a zamlčela důkazy ve spisu.

24.  Když byl stěžovatel v březnu dubnu 2015 znalcem Hosákem osloven, stěžovatel nebyl o jmenování znalce Hosáka v rozporu se všemi ustanoveními a právy dle § 105 trestního řádu vůbec informován a neznal otázky znalci a nesměl se k němu vyjádřit!

25.  Policii a OSZ Prostějov bylo doloženo, uvedený znalec Hosák dne 12. 1. 2015 u OS Olomouc (č.j. 5 Nt 120/2014) v  rozporu s důkazy ve spisech a zdravotnické dokumentaci a v hrubém rozporu s § 107 trestního řádu  hodnotil důkazy a řešil právní otázky v jednání stěžovatele a označil stěžovatele světově unikátní DG.

26.  Stěžovatel prý podle znalce Hosáka od roku 2008 nechápe, že páchá nebezpečný trestný čin pěstování konopí. Což prý umí psychiatrie v ústavech léčit jako blud, nejlépe až rok v ústavu pod vysokými dávkami antipsychotik, jak uvedl soudu 12. 1. 2015 znalec Hosák (5Nt 120/2014).

27.  O propojení znalce Hosáka s tzv. odborníky, poradci a předkladateli neoznámeného předpisu č. 50/2013 Sb. konopí do lékáren (za cenu terapie až 50 tisíc Kč měsíčně k výzkumu na českých občanech)  jako např. rektor UK prof. MUDr. Tomáš Zima, PhD. bylo marně doloženo dostatek důkazů (5 Nt 120/2014). Mj. také i v žádosti o vyloučení znalce Hosáka pro jeho odbornou nekompetenci jako předsedy biologické psychiatrické společnosti, dle stěžovatele novodobé „marxistické“ vědy, nyní ve službách farmaceutických společností.

28.  Státní zástupkyně Kezniklová v rozhodnutí ze dne 9. 12. 2015 č. j. ZN 2066/2014-174 uvedla, že stěžovatel nebyl znalcem Hosákem posouzen, proto policii nařídila vykonat posouzení stěžovatele uvedeným znalcem Hosákem i přes všechna výše uvedená vědomá pochybení a stížnosti!!! 

29.  Další důkazy následků „pochybení“ ČR vůči stěžovatelům a dopady na jejich život jsou uvedeny podrobně ve stížnosti č.j. II. ÚS 3196/15 na http://constitutional-court.blogspot.com/

II. b)

Konkrétní pochybení Nejvyššího soudu v předchozích řízeních

č. j. 8 Tdo 1231 /2011, 6 Tdo 1493/2014 a 11 Tdo 181/2015

30.  Odsuzující rozsudek okresního a krajského soudu v řízení č.j. 2 T 104/2010 potvrdil NS dne 27. 10. 2010 č. j. 8 Tdo 1231 /2011.

31.  Následně byla v roce 2012 veškerá obvinění stažená pro světově unikátní DG stěžovatele.

32.  Argumentace obecních a odvolacích soudů v řízeních o ochranném opatření k zabrání věci pak pouze odkazovala na odsouzení a zcela ignorovala důkazy, obhajobou marně žádané svědky a kvalifikovanější právní analýzy (viz spis).

33.  Proto je nezbytné se vyrovnat primárně s mylnými rozhodnutími NS, nikoliv usnesením nižších soudů, která na usnesení NS pouze odkazovala.

34.  Dodejme, že dané řízení č.j. 2 T 104/2010 již prošlo jedním rozhodnutím v rámci obnovy z popudu státního zástupce Mgr. Černíka z OSZ Prostějov. Avšak rozhodnutí soudkyně Mgr. Ivony Otrubové OS Prostějov ze dne 6. 8. 2013 vyměňující trest za ochrannou léčbu stěžovatele se dělo v době velmi vážného onemocnění stěžovatele a ten se ani nemohl právně bránit, což doložila soudem určená lékařka ke čtvrté ústavní stížnosti dne 17. 1. 2013 pro advokáta stěžovatele a je uvedeno v bodu 11 na http://silvia-musilova.blogspot.com/

35.   Judikatura Nejvyššího soudu dne 23.7.2006 č.j. 3 Tdo 687/2006 a nález Soudu č.j. II. ÚS 254/08 z  18. 11. 2008 určili, že konopí není prekurzor, neboť pěstování konopí není výroba drog „protože konopí je již samo o sobě omamnou a psychotropní látkou, není pěstování konopí samo o sobě výrobou drog.“ 

36.  NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011 dne 27. 10. 2011 bez důkazu a v naprostém rozporu s praxí stěžovatele rozhodl, že vyráběl z konopí THC (a porušoval § 15 písm e) ZoNL) a dále rozhodl, že konopí je prekurzor. Žádný takový důkaz, že stěžovatel vyráběl THC však neexistoval a pokud tak činili chemici Edukativní konopné kliniky, dělo se tak s vědomím pražské policie s ohledem na § 31, odst. 1 TZ, jak bylo podrobně doloženo – viz http://constitutional-court.blogspot.com/ Stěžovatel byl ředitel a stěžovatelka účetní Edukativní konopné kliniky. Viz protestní dopis zřizovatelů Edukativní konopné kliniky Vládě ČR s razítkem podatelny dne 8. 3. 2011 uvedený na  http://vlada-cr.blogspot.com/

37.  Avšak mylné tvrzení, že konopí je prekurzor, odporující judikatuře a nálezu Soudu se stalo v případě stěžovatelů pro Nejvyšší soud (č. j. 8 Tdo 1231 /2011) záminkou nepoložit předběžné otázky SDEU. 

38.  NS aby nemusel položit předběžné otázky SDEU uvedl, že Nařízení ES č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog bylo implementováno do ZoNL.

39.  Kromě toho, že konopí není prekurzor, Nařízení ES nejde implementovat do zákona. To vyloučil nález č. j. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006. Citujme nález k Nařízení ES č. 1609/2005: … Nařízení ES „je bezprostředně aplikovatelné v právu členských států a nepředpokládá další implementaci ve vnitrostátním právu…“.

40.  NS rozhodl opakovaně v rozporu s doloženou judikaturou a podrobnou analýzou unijního práva ke Směrnici 98/34/ES a konopí a ZoNL a odkazovanou veřejnou databází TRIS a v dalších řízeních tuto argumentaci NS zapíral i přes doloženou notifikací novely ZoNL dle povinnosti Směrnice 98/34/ ES č. 2012/329/CZ.

41.  NS mylně uváděl, že ZoNL není technickým předpisem ve smyslu Směrnice a údajně jej není potřeba oznamovat při změně pravidel výroby konopí.

42.  Ve spisu je doloženo rozhodnutí UNMZ, kdy předseda UNMZ dne 12.9.2014 pod č.j. 087780/500/2014 potvrzuje notifikaci č. 2012/0329/CZ novelizací  § 5, odst. 5, 8, 24 odst. 1 písm. a) a § 29 písmeno a) bod 1 a § 29 písm b) ZoNL  a sděluje, že zákon č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren) měl být notifikován!

43.  Nepoložení předběžné otázky SDEU bylo učiněno v rozporu s článkem 267 SFEU a nálezy Soudu č.j. II. ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012. Tyto nálezy označily takové jednání z úmluv povinné poslední soudní instance členské země za porušení základního práva na spravedlivý proces a zákonného soudce, v případě stěžovatelů pak také porušení základního práva na udělení trestu toliko na základě zákona.

44.  Ústavní soud dne 5. 1. 2015 pod č. j. SPR. ÚS 578/15 k žádosti dle infozákona uvedl na otázku, zda nějaká rozhodnutí Ústavního soudu zrušila předchozí nálezy a judikaturu ustavenou nálezem  II. ÚS 254/08, pokud jde o statut konopí,  Pl. ÚS 50/04, pokud jde o transpozici nařízení ES/EU,  II. ÚS 1009/08, pokud jde o ústavní důsledky nepoložení předběžné otázky. K tomuto US uvedl.

45.  „Tyto nálezy platí a nebyly žádným pozdějším rozhodnutím „zrušeny“.

46.  Pokud jde o přírodovědný důkaz, že konopí není prekurzor, toto rovněž uvádí soudně znalecký posudek Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ze dne 10. 8. 2015 č. 1/1- 2015 podepsaný prof. RNDr. Zdeňkem Dvořákem, DrSc., Ph.D. a schválený děkanem fakulty prof. RNDr. Ivo Frébortem, CSc., Ph.D. Tito znalci rovněž potvrdili studiemi doložená tvrzení znalců doc. RNDr. Petera Ondry, CSc. a doc. Lumíra Hanuše, DrSc. o zcela odlišném obsahu THC v odlišných vzorcích – částech konopí, což je uvedeno společně na http://univerzita-palackeho.blogspot.com/

47.  Výše označení znalci shodně uvedli a zejména znalec Hanuš doložil řadu studií, že je zásadní rozdíl v obsahu účinné látky THC v konopí dle určeného vzorku k měření, s čímž se žádný soud včetně Soudu rovněž nikdy nevyrovnal.

48.  Rozhodnutí NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011 zcela pominulo od počátku celou odbornou společností Konopí je lék,o.s. a Edukativní konopnou klikou stěžovanou ztrátu 90% zkonfiskovaného konopí a zákonnost měření THC bez existence normy k určení vzorku!

49.  V rozhodnutí NS č. j. 11 Tdo 181/2015 bylo uvedeno další mylné tvrzení odporující důkazům ve spisu, že policie měří obsah THC v konopí dle EU normy, opětovně však v rozporu s důkazy a posudkem znalce Ondry a Hanuše a důkazy, že policie v letech 2012 a 2014 naměřila nad limit u uznaných odrůd s limitem do 0,2% THC, což byl cílený záměr stěžovatele.

50.  Policie ČR dne 10. 7. 2012 č. j. KRPM-10487/TČ-2011-141271 zakázala (stejně jako OSZ) provedení vyšetřovacího pokusu dle § 104 c) trestního řádu pro zjištění rozdílnosti měření obsahu THC u uznané odrůdy konopí Finola a Carmagnola a odrůd dovolatele species Friedrich Nietzsche dle trestní, unijní a správní definice vzorku konopí a u trestní definice do 5. 1. 2012 a definice po novelizací nařízením č. 3/2012 Sb. 

51.  OSZ a Policie ČR dne 10. 7. 2012 vyšetřovací pokus nepovolili z důvodů zbytečnosti. 

52.  K neexistenci zákonné policejní normy určující vzorek konopí k měření obsahu THC  (porušení čl. 39 LZPS) dodejme protichůdné tvrzení KS Brno ze dne 20. 2. 2012 (viz spis) a ministra vnitra Chovance ze dne 22. 7. 2015, že policie měří THC a určuje vzorek podle normy OSN, nikoliv EU, jak uvedl NS, viz bod 1 na http://bolsevici.blogspot.com/

53.  Měření obsahu THC v konopí mělo býti od 1. 1. 2010 dle definičního vzorku dle trestního práva, a to ze vzorku celého objemu rostliny konopí dle přílohy 1. A. 1 nařízení č. 455/2009 Sb. ve znění předpisu do vysoce kreativní novelizace nařízením č. 3/2012 Sb. s platností od 5. 1. 2012, tzn. rostlina měla být zvážena, zhomogenizovaná a následně měla proběhnout kvantitativní analýza reprezentativního vzorku.

54.  Takový důkaz žaloba nikdy nedoložila ani po novelizaci vysoce kreativní normou č. 3/2012 Sb. odporující zákonným definicím a normě EU, byť je to pro posouzení trestnosti zásadní a rozdíly v naměřených hodnotách mohou být až stonásobné dle odrůdy a vzorku k měření – viz výše odkazované posudky znalců a nákladná srovnávací studie Open Royal Academy dle jednotlivých definic ze dne 27. 11. 2015 na http://konopijelek.blogspot.com/  

55.  Důkazem kreativity v trestním právu v měření obsahu THC v konopí je sdělení ředitele Kriminalistického ústavu dne 31.1.2013 č.j. KUP-1803-1/ČJ-2013-2303MR, viz bod 5 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/, že policie měří obsah THC podle toho, k jakému účelu jej kdo pěstuje, že policie neměří dle trestní definice konopí dané do 5.1.2012 nařízením č. 455/2009 Sb., ale dle § 2 písmeno d) ZoNL (bez uvedení konkrétní ze tří odlišných definic), protože vládní nařízení č. 455/2009 Sb. určené pro trestní právo je podzákonná norma!

56.  V bodu 5 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/ je doloženo, že jiný útvar policie rozhodl (16. 7. 2015 pod č. j. KRPM-80260-17/ČJ-2015 1400PI), že měří obsah THC právě podle podzákonné definice vzorku konopí v příloze 1. A. 1 nařízení č. 3/2012 Sb.

57.  Dokladem absolutního voluntarismu v trestním právu je pak sdělení ředitele Kriminalistického ústavu dne 28. 2.2013 č.j. KÚP-15853-3/ČJ-2013- 230100 a Kanceláře ředitele Jihomoravské policie dne 19.3.2013 č.j. KRPB- 62944/ČJ-20130600PI , že policie zváží celou rostlinu, oddělí stonek, větvičky a semena, vše zváží a váhu těchto částí rostliny s nulovým obsahem dopočítává ke stanovení obsahu THC v celé rostlině, kdy se měří laboratorně jen zhomogenizovaná herba (vrcholíky) –neřečeno sice z které části rostliny a jak velké a kdy, ale, což je klíčové, zcela jinak než policie Olomouckého kraje.

58.  Policie Olomouckého kraje (resp. OKTE Frýdek Místek) v roce 2014 a 2015 přiznala, že v Ospělově zkonfiskované konopí v letech 2009 – 2014 vůbec neměla nikdy ani zvážené, a to ani podle jedné ze tří zcela odlišných zákonných definic konopí (tedy odlišných na obsah účinných látek) uvedených v § 2 písm d) ZoNL, nebo zvážené dle normy EU (50 kusů vrcholíků 30 cm velkých).

59.  Že policie konopí nikdy ani nezvážila doložila rozhodnutími dne 23.9.2014 pod č.j. KRPM – 120672-3/ČJ-2014-1400AP, dne 1.12.2014 pod č.j. KRPM – 120672-10/ČJ-2014-1400AP a dne 3.4.2015 č.j. KRPM-33089-4/ČJ-2015-1400AP, viz bod 5 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/

60.  Takové důkazy měl NS k dispozici v odmítnutém dovolání č. j. 11 Tdo 181/2015 včetně dalšího důkazu trestní kreativity, kdy ředitel KÚ uváděl, že měření obsahu THC v konopí z celého nadzemního vzorku rostliny dle jedné ze tří definic dle  § 2 písm. d) ZoNL se děje na dožádání policejního orgánu.

61.  Sdělení policie 19.3.2013 č.j. KRPB- 62944/ČJ-20130600PI, že policii při měření obsahu THC legislativní změny nezajímají je rovněž dostatečně výmluvné, když rozdíl obsahu látky je pak diametrálně odlišný. Policie rozhodnutí pro Open Royal Academy dokonce zveřejnila jako vzorové sdělení pro veřejnost, jak při měření postupuje http://www.policie.cz/clanek/metodika-mereni-thc.aspx 

62.  Z hlediska zákonné definice vzorku k měření na obsah THC lze s výhradami nálezu Soudu ze dne 23. 7. 2013 č. j. Pl. ÚS 13/12 k porušení čl. 39 LZSP a nemožnosti udělení trestu určeného podzákonným předpisem, nikoliv zákonem, označit jako zákonný vzorek měření definici konopí dle § 2 písm. d) ZoNL

63.  V § 2 písm. d) ZoNL jsou však 3 zcela odlišné definice konopí (kvetoucí vrcholík/plodonosný vrcholík/ celá nadzemní část rostliny konopí s vrcholíky) s  extrémním rozdílem účinných látek dle jednotlivých definic, což je doloženo nákladnou srovnávací studií Open Royal Academy výše. Nebo případně mělo dojít k upravení unijní normy na definici konopí dle ZoNL a český limit THC do 0,3% THC v celé rostlině dle přílohy 1 Nařízení ES č. 1122/2009, viz http://eu-commission.blogspot.cz/(v metodice je určeno množství, místo a doba sběru, charakter směsi k měření a jeho určení, limitní termín zrání).

64.  Nic z toho nebylo nikdy žalobou a soudem nikdy dodrženo, ani doloženo.

65.  Rovněž nedošlo k vyvrácení mylného výroku NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011, že pěstitelé konopí do 100m2/osobu pěstitební plochy musí mít povolení k pěstování a zacházení s konopím k účelům pokusnickým. Jak jinak by bylo možné získat povědomí o odlišných genetikách a jejím složení a účincích než pokusnickým bádáním? Ať Soud určí nebo uvede, kdo je povinným regulátorem, všechny složky exekutivy sdělují, že oni nejsou povinným a OČTŘ oznámení pěstování pěstitelem považují mylně za důvod ke konfiskaci.

66.  Nepravdu o nezbytnosti držení licence u pěstitelů do 100m2/osobu dle 29 ZoNL k pokusnickému zacházení s konopím dle §5, odst. 5 ZoNL vylučují Evropské komisi neoznámená novelizace  §§ 29 a 5, odst. 5 ZoNL předpisy č. 362/2004 Sb. a č. 50/2013 Sb. a znění daných předpisů od 20. 5. 2004 do 1. 4. 2013, tzn. v době skutku.

67.  Regulační orgán pro pěstování některé uznané genetiky do 0,2% THC v konopných vrcholících (konopné herbě) měřené dle EU normy u pěstitelů nad 100m2/osobu pěstební plochy je Celní správa. I zde se však pěstování toliko oznamuje, nikoliv povoluje a nedostává se žádná licence. Do 100m2 plochy nebyl a není žádný regulační orgán a pokusy s konopím včetně vrcholíků bez licence a oznámení byly do 1. 4. 2013 limitovány toliko zákazovými §§ 15 a 24 ZoNL.

68.  Ryze účelové také bylo tvrzení NS č. j. 8 Tdo 1231/2011, že stěžovatel neměl povolení k výrobě konopných léčiv, když takové nejde dodnes získat!

69.  MZ ČR licenci k výrobě nevydává a nelze tedy při bagatelním riziku a enormním prospěchu za toto občany vinit i při zacházení s konopím pod/nad 0,3% THC (v jakém vzorku?) k terapeutickým či výzkumným účelům, jak garantuje judikatura unijní a česká a právo OSN, viz nevydání MZ ČR rovněž ani osvědčení odborné způsobilosti k pokusnickému zacházení s konopím dle § 5, odst. 5 ZoNL ze dne 14.9.2011 č.j. 46934/2011/PRO a ze dne 26.6.2012 č.j. MZDR 15521/2012-4/PRO uvedené v bodu 2 na  http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/

70.  Neoznámeným předpisem č. 50/2013 Sb. a konopnou vyhláškou č. 221/2013 Sb. oznámenou Komisi v naléhavém řízení vyhrazenému živelným katastrofám bylo povoleno pěstovat konopí toliko na vysoce omamný samičí květ v hrubém s rozporu s odbornou praxí (část vrcholíku neboli konopné herby, cannabis herba, označovaná jako cannabis flos, je-li květ omamný – cca od 3% THC -, je označován lidově tzv. marihuanou, v průměru na černém trhu dle Vlády ČR cca 15% THC). Konopná herba musí být po odstranění květu vítězem tendru zlikvidována jako škodlivina, což je naprostý odborný a ekonomický nonsens!!!

71.  Naléhavé řízení konopné vyhlášky MZ č. 221/2013 Sb. u Evropské komise s monopolizací 4 holandských genetik konopí s údajným strachem MZ o životy a zdraví občanů (viz zdůvodnění Komisi dne 30. 5. 2013) bylo po roce a půl (!!!) slavnostně korunováno v listopadu 2014 prvním výdejem konopí v lékárně v Uherském Hradišti v ceně cca 300 Kč/gram květu (za rok 2015 vydáno pro celou ČR v objemu jedné roční limitní dávky pro jednoho člověka, cca 2 kg!) a první dodávkou pro většinu nemocných nevhodného vysoce omamného konopného květu z Elko plastu v březnu 2016 do lékáren v ceně cca 100 Kč/gram pro občana. Tzn. nejen nevhodné, nevhodně zpracované a podávané, ale také extrémně drahé, cenově nedostupné zboží. Druhá volba je konfiskace, zneuctění, týrání a omezení svobody při neexistenci škody či újmy!

72.  Držitel licence vítěze tendru SUKLu/SAKLu tak dodává do lékáren nikoliv cílené terapeutické produkty jako mast, čípek, olej, spray, tinktura, kapky atd., ale samičí květ ke kouření/inhalaci (krabička po 5 gr) a navíc v nedostupné měsíční ceně terapie dle limitní dávky až cca 55 tisíc Kč, v případě vysoce omamného konopí z Elko plastu cca 18 tisíc Kč měsíčně. Přitom jsou odrůdy konopí stonásobně odlišně složené a jinak farmakologicky působí, nebyl žádný výzkum a tzv. znalci a poradci neoznámeného předpisu č. 50/2013 Sb. si hráli na standardizaci léčiva a zcela přehlíželi zásadní fakta chemie rostliny konopí a odborné poznatky. 

73.   Rovněž usnesení NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011 a č. j. 11 Tdo 181/2015 nereflektovala nevyvrácení argumentu obhajoby o legalitě jednání také dle trestního práva v případě, že nebude argumentace o měření limitu THC uznána pak dvojnásobně. Konkrétně: § 28 – krajní nouze (viz spis a doporučení k výdeji cannabis flos od MUDr. Přikrylové ze dne 3.12.2014, vyjádření MUDr. Táborské a MUDr. Nováka ze dne 2.5.2011 ke cannabisterapii stěžovatele, viz závěrečná řeč stěžovatelky ze dne 26.10.2010 u OS Prostějov) a § 31, odst. 1 trestního zákoníku – přípustné riziko (viz vyjádření ve spisu MUDr. Skřivánek, MUDr. Matlach, RNDr. Ondra, RNDr. Hanuš, MUDr. Hubeňáková, prof. Štreit, primátor Martin Novotný a další, viz reference ), vylučující trestnost skutku, a to také s ohledem na unijní a českou judikaturu netrestnosti léčby a výzkumu konopí ze dne 30. 1. 2008, č.j. 3 Tdo 52/2008 ( Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008) a judikaturu C‑137/09 Josemans a znění Jednotné úmluvy OSN. Pokud by věc měla být trestná, byly by porušeny základní práva dle LZPS (výzkum, zdraví, právo na život, zákaz mučení, právo na rodinný a osobní život atd.).

74.   NS v usnesení č. j. 11 Tdo 181/2015 zcela ignoroval vypořádat se s nezákonným jednáním soudkyně Ivony Otrubové z OS Prostějov, která soudí všechna obvinění od roku 2010. Jak bylo uvedeno výše, soudkyně porušila rozsudek NS č.j. 3 Tz 1/2012 ze dne 23.02.2012, který v poslední větě jasně uváděl, že nemůže pokutu udělit (za údajně špatnou písemnou omluvu z policejního výslechu ke druhé konfiskaci a obvinění).

75.  NS v usnesení č. j. 11 Tdo 181/2015 zcela ignoroval aplikovatelnost rozsudku SDEU C 59/11 Association Kokopelli proti Graines Baumaux SAS, když SDEU doložil práva občanů EU pěstovat a obchodovat svobodně i rostliny s deklarací nejen na výnos a obchodní aktivity, ale i rostliny z důvodů ochrany krajiny, kulturní rozmanitosti a zachování dědictví. Tím není jakkoliv zpochybněn limit obsahu THC do 0,3 % THC v celé rostlině konopí (cannabis) dle § 2 písm d), avšak nad 100 m2/osobu je EU limit určen do 0, 2 % THC pouze v cannabis herba dle normy EU. Rozdíly obsahu účinných látek jsou diametrálně odlišně a neexistuje regulační orgán a certifikační autorita, která takové genetiky zapíše, byť jejich pěstování zákon povoluje. Typickým příkladem je původní odrůda konopí Rastislavické vyřazené unijní metodikou obsahu do 0,2% THC v herbě dle normy EU, avšak plnící limit do 0,3% THC z celé nadzemní části rostliny včetně herby (vrcholíků) a vysoce podlimitní dle trestní normy platné do 5. 1. 2012 před novelizací nařízením č. 3/2012 Sb. 

76.  Souhrnně pak všechny rozhodnutí NS zamítly položení předběžných otázek SDEU.

II c)

Rozpory české legislativy s právem OSN a EU ode dne 20. 5. 2004

77.  Judikáty Nejvyššího soudu dne 23.7.2006 č.j. 3 Tdo 687/2006 a ze dne 30. 1. 2008, č.j. 3 Tdo 52/2008 ( Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008) v souladu s Jednotnou úmluvou o návykových látkách a právem EU určily, že a) pěstování konopí není produkce – výroba – zacházení – distribuce konopí a jeho produktů a b) léčba (výzkum) konopím není trestný čin.

78.  Usnesení se však nevyrovnala s porušením práva EU a OSN Českou republikou od 20. 5. 2004 Komisi neoznámenou novelizací § 29 ZoNL ze tří důvodů.

79.  Zaprvé jde o neexistenci agentury a výdej licencí, když bylo občanům povoleno od 20. 5. 2004 - 1. 4. 2013 bez oznámení jakémukoliv regulačnímu orgánu pokusnické bádání (§ 5 odst. 5 ZoNL do 1. 4. 2013) s konopím, tzn. včetně cannabis herba  a) do 0,3% THC v celé rostlině konopí pěstované do 100m2/osobu, b) do 0,3% THC v celé rostlině konopí včetně kořene pěstované na ploše do 100m2/osobu (od 1. 1. 2010 – 5. 1. 2012) a c) do 0,2% THC v konopné herbě (vrcholíky s květy a listy).

80.  Bez agentury a bez licencí je povoleno toliko zahradnické a průmyslové pěstování konopí. Takový legislativní chaos může vysvětlovat české prvenství v produkci marihuany do Evropy po vstupu do EU.

81.  Zadruhé jde o neexistenci agentury a výdej licencí při povolení pokusnického pěstování konopí a pokusnicky zpracovaného (na vrcholíky - cannabis herba), což právo OSN bez agentury a licence zakazuje, stejně jako zakazuje bez licencí provádět izolaci pryskyřic s THC z konopí (jak do 0,2% THC, tak nad 0,3% THC).

82.  Pouze tyto dva úkony (průmyslové a zahradnické zpracování) vymezuje právo OSN a EU při povolení pěstování bez licence a agentury!

83.   Že většina neevropských států povolujících pěstování konopí na cannabis herba nemá agenturu (Izrael ji zavedl vloni po dvaceti letech pěstování a dle vědců a především nemocných je to krok zpět). Licence však naprostá většina těchto zemí vydává. Konopí v Izraeli nevydávají lékárny, lékaři proces supervidují a současně se učí od pěstitelů a nemocných.

84.  V ČR je však licence vydávána bez oznámení Komisi novelizací klíčových §§ 24, 15, písm.e)  a 5, odst. 5 ZoNL od 1. 4. 2014 - resp. byla udělena v listopadu 2015 firmě Elko plast - díky znění §§ 24a) a 24b) pouze a jen vítězi tendru SUKLu a pouze pro produkci konopí na květ (cannabis flos = cca 1/5 – 1/3 z cannabis herba dle odrůdy, poměry jednotlivých částí rostliny jsou uvedeny ve znaleckém vyjádření doc. RNDr. Lumíra Hanuše, DrSc. ze dne 13. 3. 2015 v otázce č. 19 http://univerzita-palackeho.blogspot.com/)

85.  Tvrzení předkladatelů neoznámeného zákona č. 50/2013 Sb., že agentury musí být zřízeny až při pěstování konopí na cannabis flos (květ), je ryze účelová nepravda, což je doloženo v ústavních stížnostech. Tak jako neexistuje žádné technické konopí, tak neexistuje žádná lékařská marihuana.

86.  Každé konopí je technické, každé konopí je léčivé, ne každé konopí je však omamné. Představa, že neomamné konopí není léčivé, je naprostý odborný nonsens. Bohužel díky zákazu výzkumu víme stále málo, které složení konopí je vhodné na tu kterou nemoc (lze očekávat do cca 10-15 let). Do 20 let se očekává, že většina léčiv bude na bázi konopí, resp. díky poznatkům získaným výzkumem endo kanabinoidních struktur a systémů (dnes cca 100 studií měsíčně!!!).

87.  Přestože se dnes v lékopisech vyskytují dva kanabinoidy zapsané v konopných vyhláškách, a to kanabinoidy CBD a THC, lze doložit vysoký terapeutický úspěch i s konopím, které tyto dva kanabinoidy vůbec neobsahovaly (pod 0,1%) Dnes víme, že existuje cca 150 kanabinoidů, izolace účinných látek z konopí je pro nemocného škodlivá (výhodná pouze pro farmaceutické obchodní společnosti), komplex látek působí synergický efekt, v konopí je přes tisíc látek (z významných jmenujme terpeny, flavonoidy a v příloze lékopisu zapsaný konopný olej).

88.  Zatřetí jde o neexistenci právní normy k určení vzorku k měření konopí s obsahem do 0, 3 % THC v celé rostlině včetně herby (2004 -2016) a celé rostlině s kořenem (2010 - 2012) při legalitě tohoto konání bez jakéhokoliv omezení a licence (kromě zákazových §§ 15 a 24 ZoNL), a tedy došlo a dodnes dochází k udílení trestu bez zákonného předpisu od 20. 5. 2004, což jsou popřené fundamenty trestního práva a právního státu dle práva OSN, Evropy i EU.

89.  Souhrnně řečeno k rozhodnutím NS a Soudu, občané byli od 20. 5. 2004 kriminalizováni při naplňování základních práv (zákon o zdraví lidu, občanský a trestní zákoník, zákon o sdružování občanů) a hrubé ignoranci ČR k těmto základním právům při neplnění si elementárních zákonných povinností exekutivy a legislativní chaosu, protimluvy a netransparentnosti jednotlivých předpisů.

II. d)

Nezákonné jednání OČTŘ Prostějov od počátku řízení  č.j. 2 T 104/2010

90.  V důkazu na http://osz-prostejov.blogspot.com/ v bodu 2, státní zástupce Ivo Černík z OSZ Prostějov, který dává opakovaně podněty ke konfiskacím a byl žalobcem nejen prvního trestního řízení č. j. 2 T 104/2010 u OS Prostějov (13. 7. – 27. 10. 2010), dne 4. 12. 2009 ČTK k první konfiskaci nepravdivě uvedl, že pěstování konopí je trestné vždy, bez ohledu na to, k jakým účelům je pěstováno.

91.  Státní zástupce Ivo Černík dne 4. 12. 2009 při udělení vládní ceny stěžovateli za vzdělávání prostřednictvím www.konopijelek.cz v uvedeném rozhovoru pro ČTK nepravdivě uvedl (justice v nepravdivém jednání pokračovala), že pokud se stěžovatel dovolává judikátu NS ze dne 30. 1. 2008 č. j. 3 Tdo 52/2008 o netrestnosti léčby konopím z důvodu absence společenské nebezpečnosti, šlo o zcela jiný případ! Státní zástupce řekl, že žena měla u sebe pouze, citujme jeho výrok "mastičku a pár rostlinek“. Ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9/2008 je kromě vyloučení trestnosti analogických skutků doloženo, že daná žena (59) žádnou mast zkonfiskovánu neměla a ze 70 zkonfiskovaných rostlin konopí policie vyhodnotila více než 12 kilogramů tzv. toxikomanického materiálu označovaného OČTŘ jako tzv. marihuana, když toto konopí rovněž poskytla své nemocné kamarádce. Viz http://konopijelek.blogspot.cz/2012/04/judikatura.html

92.   Stěžovatelé opakovaně marně žádali žalobu a soud vysvětlit extrémní úbytek zkonfiskovaného majetku, protože ze 789 zkonfiskovaných rostlin a více než 5 kilogramů sušeného samičího květu a cca 3 - 5 kilogramů sušené herby vyhodnotila pouze jako cca 24 kilogramů toxikomanického materiálu, aniž cokoliv vyloučila.

93.  Jak bylo uvedeno výše, když dalo policejní prezidium danou věc a šetření spáchaných zločinů státními zástupci a soudci (§§ 401 a 149 ve čtvrtém odstavci trestního zákoníku) dle z podnětu zřizovatelů Edukativní konopné kliniky z 11.5.2011 vyšetřit (stejně tak Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje), vedoucí OSZ Prostějov dne 16. 6. 2011 pod č. j. 1 ZT 11/2010-195 věc zakázala vyšetřovat, což je doloženo v bodu 7 a 8 na http://osz-prostejov.blogspot.com/ Všechna nadřízená státní zastupitelství, soudy, ministerstvo spravedlnosti, GIBS včetně Soudu v tomto jednání a okatých váhových rozporech neviděli pochybení a k analogii jednání stěžovatele s judikaturou se neuměli a nechtěli věcně vyjádřit.

94.   Stěžovatelé laskavě žádají Soud, aby si vyžádal velmi obsáhlé policejní odborné vyjádření o zjišťování obsahu THC v konopí v Ospělově a naměřených údajích ke všem konfiskacím v letech 2009 – 2012 u OKTE Frýdek- Místek č. j. KRPT-5223-1/KT-2012 ze dne 25. 2.2013. Z doloženého obsáhlého materiálu včetně změřených mastí pod limitem obsahu 0,3% THC zabraných policií v roce 2011 - jak je uvedeno „k dalšímu opatření“

95.   V prvním měření, na základě kterého byla provedena dne 18. 8. 2009  první domovní prohlídka, viz důkaz v bodu č. 1 na http://policie-cr.blogspot.com/ v rozhodnutí OKTE Frýdek Místek č.j. KŘPT-5402-1/KT-2009 ze dne 14. 8. 2009 je uvedeno, že konopí (bylo údajně prostějovskými policisty nalezeno za plotem stěžovatele) bylo zasláno k měření 13. 8. 2009 a bylo měřeno z cca 1,2 gramu neidentifikovatelného vzorku o váze 20 gramů. Avšak policie zaslala nalezený vzorek konopí k analýze až 14. 8. 2009, což odporuje základním fyzikálním zákonům a je tedy oprávněnou otázkou, zda lze vůbec věrohodně doložit, že měřené konopí bylo konopí stěžovatelů, viz důkaz číslo 2. v rozhodnutí ze dne 14. 8. 2009 na http://policie-cr.blogspot.com/

96.  Pokud se policie v prvním trestním řízení řešeném OS Prostějov č. j. 2 T 104/ 2010 (první ústavní stížnost) u soudu první den hlavního líčení 13. 7. 2010 označovala za odborníky v dané věci a zejména pak policejní komisař Václav Vévoda, který v době mateřské dovolené věc týkající se zdůvodnění první konfiskace řešil a tvrdil soudu, že je krajským expertem a současně jako důvod první domovní prohlídky a konfiskace výzkumnické farmy stěžovatelů dne 14. 8. 2009 zaslal vzorek konopí k šetření OKTE a OKTE dne 14. 8. 2009 uvedlo, že ve vzorku 20 gramů zaslaného dne 13. 8. 2009 nalezla v 1,2 gramů zhomogenizovaného materiálu 0,9% THC, jak bylo doloženo výše na důkazu, již to, že stěžovatelé měli vždy zkonfiskovány také samčí rostliny (které se měřily pouze v roce 2012?, když došlo k pokusu o navrácení části zkonfiskovaného majetku), že konopí mělo semena (tzv. marihuana je bez semen), že byl průměrný obsah THC změřený v konopí z neidentifikovatelného vzorku cca 5 - 10x nižší, než je dle výročních zpráv Vlády ČR průměrný obsah tzv. marihuany na černém trhu (cca 15% THC), mělo vést k vyvození závěrů, že nejde o trestnou činnost, nehledě na další uvedené velmi závažné skutečnosti.

II. e)

Pochybení měření obsahu THC v rostlině konopí ode dne 20. 5. 2004

97.  Policie jednou tvrdí, že vychází z nařízení vlády, jindy že vychází ze ZoNL, ministr pak sdělí v interpelaci, že police vychází z normy OSN (stejně jako KS v Brně) a NS uvede, že policie vychází z normy EU.

98.  Nelze než konstatovat, že nejméně ode dne 20. 5. 2004, od kdy je do 100m2 povoleno pěstovat konopí dle § 29 ZoNL bez hlášení, jsou policejní soudně znalecké posudky u pěstitelů do 100m2 konány v rozporu se zákonem, neboť trest lze udělit toliko na základě zákona a na základě přezkoumatelných důkazů.

99.   Že státní orgány nejen o povinnosti měření THC z celého objemu rostliny dle povinnosti trestního práva věděly, dokládá fakt, že státní zastupitelství zkoušely zjistit, jak se změní obsah látek měřením dle zákonné normy z celé rostliny, stačí citovat z důvodové zprávy k přijetí novely č. 3/2012 Sb. Státní zastupitelství v ní uvádí, že „…. u nichž bylo po provedení chemické expertizy zjištěno, že obsahují 0,27 % THC z celkové hmotnosti rostliny. Přitom, jak je doloženo, všechny složky policie uváděly, že policie nikdy obsah THC neměří z celé rostliny a potvrzuje to i veřejné anonymizované rozhodnutí Policie ČR Jihomoravského kraje ze dne 7. 3. 2013 k žádosti asociace Open Royal Academy o informace uvedené na http://www.policie.cz/clanek/metodika-mereni-thc.aspx

100.                Státní zastupitelství dále pokračuje: „Tato hodnota nesplňovala hranici stanovenou nařízením vlády č. 455/2009 Sb., podle něhož se pro potřeby trestního zákoníku za rostliny konopí považují všechny druhy a odrůdy, které obsahují více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny. Státní zastupitelství však upozorňuje na skutečnost, že podle § 24 zákona č. 167/1998 Sb., se zakazuje pěstovat druhy a odrůdy a rostlin konopí, které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů. Je proto zřejmé, že zákon č. 167/1998 Sb., pamatuje na skutečnost, že rostlina konopí v průběhu života podíl THC navyšuje, přičemž ke konci života rostliny je podíl pryskyřic, a tedy THC, nejvyšší. Jelikož rostliny konopí byly sklizeny v počáteční fázi vývoje, proces kumulace pryskyřice s obsahem THC se přerušil a koncentrace THC nedosahovala hranice stanovené nařízením vlády. Lze dovodit, že z tohoto důvodu se tak nejedná o rostlinu obsahující omamnou a psychotropní látku pro účely trestního zákoníku. Státní zastupitelství proto poukazuje na závažný rozpor mezi nařízením vlády a zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle zákona je zjevně možné postihnout i případ pěstitele konopí, který rostliny pěstuje již v počáteční fázi.“

101.               V důvodové zprávě je patrné naprosto okaté přehlížení tří zcela odlišných zákonných definic dle ZoNL a povinností EU normy exekutivou, kdy EU norma přináší řadu dalších zákonných povinností ve věci měření obsahu THC zcela ignorovaných nařízením č. 3/2012 Sb. Je doložitelně na důkazu z druhé domovní prohlídky dne 2. 9. 2010, že policie se na předpis č. 455/2009 Sb. sama odvolává, viz rozhodnutí ze dne 2.10. 2010 č.j. KRPM-10197-6/TČ-2010-141271 na  http://konfiskace.blogspot.com/

102.               Citujme z důvodové zprávy k přijetí nařízení č. 455/2009 Sb. s přílohou 1 definující od 1. 1. 2010 zcela oprávněně a nejen botanicky správně konopí jako „celý objem rostliny“. „.. byla do trestního zákoníku vložena nová privilegovaná skutková podstata trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285) ….. v souvislosti s vytvořením této nové skutkové podstaty je z důvodu právní jistoty zapotřebí závazně vymezit druhy rostlin a hub, jež jsou pro účely trestního zákoníku považovány za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku, a určit  množství těchto rostlin a hub, které zakládá trestnost jejich pěstování. Z uvedeného důvodu se předkládá návrh nařízení k provedení zmocnění obsaženého v § 289 odst. 3 trestního zákoníku.“

103.               Závěrem: Jestliže pěstované konopí změřené na obsah THC zákonem definovaným vzorkem k měření nepřekročí limit obsahu THC v určeném vzorku, nemůže být ani žádná z částí z dříve vypěstovaného a již usušeného konopí určeného k zacházení uváděna jako nelegální! Jedinou zakázanou činností je nenotifikovaný předpis ustanovení § 15 písm. e) ZoNL týkající se neoprávněného získávání konopných pryskyřic s THC. Oprávnění se však nevydává a nikdo nezná výklad jednání. Viz dále odůvodnění zrušení předpisu.

II f)

Další důkazy porušení základních práv

104.               O stěžovateli se v celostátních mediích od roku 2012 psalo a dodnes píše jako o choromyslné osobě a např. rozhodnutí NS č. j. 6 Tdo 1493/2014 ze dne 10. 12. 2014 se stěžovatel dozvěděl z médií s titulkem „Duševně nemocný pěstitel konopí se hájil sám, nepřípustné, rozhodl Nejvyšší soud.“ Viz Google. Když 9. 4. 2015 mělo začít u OS Prostějov projednávání věci vrácené NS k řádnému projednání, titulek zněl „Jsem nemocný a potřebuji marihuanu, hájí se pěstitel tisíců rostlin konopí“.

105.               Daná sdělení jsou stejnou dehonestací jako celá řada dalších mediálních tvrzení, např. v titulku ze dne 13. 7. 2010, když začalo u OS Prostějov hlavní líčení. „Dvořák si dal jointa a šel k soudu. Zatím vyvázl“, za což se, jak je doloženo v závěru článku, vydavatel omluvil, neboť taková věc nebyla pravdivá a redaktor to věděl, viz Google.

106.               Prostějovský večerník bez ochoty věc napravit pravidelně nepravdivě označoval stěžovatele za dealera drog, spekuloval na svých stránkách, zda to byl stěžovatel, kdo dal dětem ze základní školy v Konici marihuanu (Ospělov je cca 5 km od Konice), nechával otisknout věty exředitele prostějovské policie, který žádal, aby stěžovatele soud už konečně odsoudil do vězení, že se s ním moc mazlí a podobné dehonestující články.

107.               Tyto pomluvy byly šířeny veřejně za situace, kdy stěžovatel s jím školenými lékaři zveřejňoval důkazy mj. také o úspěšné léčbě diabetes a jeho vážných komplikací a nikdo nechtěl šetřit úbytky zkonfiskovaného majetku a zákonnost postupu policie.

108.               Zatímco např. prof. Raphael Mechoulam z Hebrejské univerzity, který léčbu diabetes kanabinoidy vysvětluje jako přední světový znalec a chemik teoreticky a dostal 4. 3. 2015 čestný doktorát Karlovy univerzity, za praktickou implementaci těchto poznatků je stěžovatel opakovaně viněn jako zločinec, aniž by kohokoliv ohrozil a způsobil škodu.  

109.               Jak řekl v loňském roce nejvýznamnější český a světově uznávaný badatel a jeden z označených znalců doc. Lumír Hanuš veřejně „Mám pocit, že někteří lidé včetně lékařů by raději viděli nemocné mrtvé, než vyléčené konopím“. Více je k této věci doloženo v důvodech zrušení zákona vyhlášek ve věci tzv. léčebného konopí. Stěžovateli byl v důsledku nemoci vyvolané extrémním stresem a nemožností dovolat se základních práv a svobod dne 1. 7. 2012 přiznán plný invalidní důchod (3 stupeň). Stěžovateli bylo v roce 2012 a 2016 opětovně zakázáno pracovat, viz rozhodnutí MPSV v bodu 12 a 13 na http://bolsevici.blogspot.com/

110.               V roce 2012 Krajský úřad Olomouckého kraje zamítl žádost stěžovatelky o ustanovení pěstounkou v rané péči pro nevhodné rodinné prostředí s kriminálním jednáním stěžovatele. Ve spisu v posudku znalce Bilíka z 1. 7. 2012 je doložena spekulace označené lékařky Věry Táborské, že rodina stěžovatele si asi pomocí pěstounské péče chtěla vyřešit tíživou finanční situaci, když stěžovatel svými megalomanickými projekty finančně zruinoval rodinné majetky. Protestní vyjádření stěžovatelky k nepravdám v posudku je doloženo na http://bolsevici.blogspot.com/ v bodu 7 Stěžovatelé si dovolují připomenout, jak bylo Soudu doloženo v první ústavní stížnosti a je doloženo v referencích na stěžovatele na http://dusandvorak.blogspot.com/ ve vyjádření k odborné způsobilosti od Úřadu vlády ze dne 25. 5. 2011, že v roce 2002 obdržel stěžovatel od pozdějšího premiéra a eurokomisaře Vladimíra Špidly cenu ministra za (nehonorované) práce na transformaci ústavů a tvorbě standardů kvality zdravotně sociálních služeb: Zištnost bylo to poslední, co motivovalo stěžovatele vybrat si tu nejtěžší z forem pěstounské péče, tzv. ranou péči s předáním dříve ústavem vychovávaného malého dítěte budoucím adoptivním rodičům nebo pěstounům.

111.               Jak může Soud ověřit u ČSSZ, roční příjem stěžovatelů před zásahem OČTŘ v roce 2009 (tzn. údaj 2009) oproti dalším rokům je více než o 2/3 nižší (tzn. údaj 2014), nehledě na vážná zdravotní poškození a veřejnou dehonestaci včetně veřejné dohonestace profesní údajnými experty v předmětné věci, akademiky a poradci neoznámeného předpisu č 50/2013 Sb.

112.                Stěžovatelům a členům výzkumu je po první konfiskaci od roku 2009 přes petici 60 občanů v roce 2012 do dnešních dnů upíráno základní právo ve věci svobody vyznání a shromažďování k vigiliím za oběti v důsledku konfiskací konopí pro výzkum a terapii v ospělovské obecní kapli Nanebevzetí Panny Marie. Obecní kaple v Ospělově není pronajatá a nemá žádný smluvní závazek, byla zrekonstruovaná také na popud rodiny stěžovatele a nyní zeje prázdnotou.  Žádný úřad v tom nevidí pochybení i přes důkazy, že obec Ludmírov vydává nepravdivá rozhodnutí již několik let, viz důkazy na  http://ludmirov.blogspot.com/

113.               V důkazu č. 3 na http://os-prostejov.blogspot.com/ je doloženo, že k veřejnému zasedání z 15. 4. 2014, že předseda OS Prostějov, opakovaně marně žádaný zastavit policejní konfiskace s doloženými důkazy škod a tragédií, nařídil 15. 4.2014 maximální zajištění ochrany budovy soudu (uzavřené o hodinu dříve v čas jednání stěžovatele) justiční stráží a ulice před soudem byla ve spolupráci s policií exemplárně zajištěna nejméně desítkou policistů, jako by snad byl stěžovatel masový vrah, který způsobil ony tragédie na občanech konfiskacemi výzkumu. Přátelé a kolegové stěžovatele, kteří přijeli na jednání až ze Slovenska o pár minut po zahájení veřejného zasedání, nebyli vpuštěni do budovy soudu, ti, co byli vpuštěni nesměli v budově soudu pořizovat fotografický či filmový záznam a byli lustrováni.  Stejně tak předseda bez jakéhokoliv odůvodnění vždy odmítal podat návrh na kárné řízení soudkyně Mgr. Ivony Otrubové.

III.

Předběžné otázky Soudnímu dvoru EU

114.                Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí

115.                Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

116.                Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu

117.                Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

118.               Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

119.                    Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?

120.                Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

121.                Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno? 

122.               Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?

123.                Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

124.                Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je prokazatelně méně aplikovatelné pro léčebné použití řady nemocí včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, které jsou naopak de iure zakázány vyrábět? 

Les questions préjudicielles à la Cour de Justice de l'Union européenne

125.               L'article 267 paragr. 3, du Traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il être interprété comme empêchant la Cour suprême de prendre des mesures, que la Cour suprême cite comme raison de refuser d'accorder la permission de poser des questions préjudicielles à la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant l'inapplicabilité de dispositions légales de la loi 167/1998 Coll. aux substances addictives (désormais loi sur les substances addictives), basée sur la constatation de la Cour suprême de la République tchèque (réf. n° 8 TDO 1231/2011), que la loi sur les substances toxicomanogènes transpose une disposition juridique de la Communauté européenne, spécifiquement une directive communautaire, qui cependant ne doit pas être transposée.
 

126.               Étant donné que suite à la loi 362/2004 Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances addictives, le régime juridique de la culture du chanvre pour la recherche (expérimentale) et à des fins industrielles est passé de régime sous lequel la culture du chanvre n'était pas autorisée sans avis préalables aux autorités, à régime sous lequel la culture du chanvre sans avis préalable aux autorités est autorisée jusqu'à 100m2 par personne, le paragraphe 29 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement technique au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en termes de procédure de règlement de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

127.               La réglementation de la Commission européenne (CE) n° 1122/2009 pour la détermination des variétés de chanvre narcotique et non narcotique d'après la "Méthode communautaire pour la détermination quantitative du contenu Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre" (annexe I du règlement du 30 Novembre 2009), doit-elle être interprétée comme empêchant d'autres méthodes de déterminer la teneur en Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre et de leurs effets narcotiques, au lieu d'adopter la méthode énumérée dans le règlement?

128.               L'art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors que sa modification par la loi (CZ) 50/2013 Coll. établit un nouveau seuil de la teneur en THC à des fins de recherche (expérimentale) et pour un usage industriel, jusqu'à 0,3% la teneur en THC, et est-ce ainsi, alors que la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

 

129.               L'art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, dés lors qu'il modifie le régime juridique de la manipulation de substances addictives, du régime dans lequel les licences pour la manipulation de substances addictives pourrait ne pas être appliquées, à un régime sous lequel les licences pour la manipulation peuvent être appliquées, conformément à la loi n° 141/2009 Coll. (CZ), qui a modifiée la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

 

130.               L'art. 9 de la directive 98/34/CE doit-il être interprété comme empêchant l'adoption d'un règlement sans délai pour des raisons urgentes, selon l'art. 7 de la directive pour la régularisation nationale, tel que le décret n° 221/2013 Coll. qui précise les conditions de prescription, la préparation, la distribution et l'utilisation d'agents pharmaceutiques préparés individuellement (CZ), qui stipule les exigences pour les propriétés médicinales du chanvre?

 

131.               L'art. 24a de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 parag. 11 de la directive 98/34/CE,étant donné qu'il établit l'obligation d'avoir une licence pour la culture du chanvre, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

 

132.               L'art. 24b de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors qu'il exige que tout le chanvre médicinal soit rendu à l'Institut d'Etat pour le contrôle des drogues, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

 

133.               L'article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il être considéré comme un obstacle à la réglementation nationale, telle que la loi n° 378/2007 Coll. sur les produits pharmaceutiques (CZ), loi sur les substances toxicomanogènes et le décret n° 221/2013 Coll. (CZ), puisque ces règlements définissent les exigences pour les propriétés du chanvre médicinal, qui, de facto, doit être importé des Pays-Bas, où il est cultivé pour être utilisé comme stupéfiant, et qui est manifestement moins adapté à des fins médicinales que les autres (produites à l'échelle nationale ou importées) souches de chanvre, incluant des souches de chanvre non narcotiques et des méthodes d'application non narcotiques de chanvre narcotique, qui ne sont pas autorisées pour un usage médicinal?

 

134.               Compte tenu des conclusions de la Cour de Justice de l'Union européenne à C-137/09 Josemans, qui déclare explicitement la recevabilité de l'utilisation de substances narcotiques, telles que le chanvre, à des fins médicales et de recherche, l'article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il être interprété comme un obstacle à la réglementation nationale, qui ne permet que l'utilisation d'un chanvre médicalement inadapté (importé des Pays-Bas), principalement destiné à l'intoxication, et sous sanctions légales interdisant toute cultivation, recherche et utilisation de toutes autres (produites nationalement ou importées) souches de chanvre, qui seraient plus appropriées à des fins médicinales?

135.               L'art. 15e de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, puisqu'il modifie le régime juridique des séparations de substances obtenues à partir de chanvre, pour la recherche et à des fins médicales, d'un régime où cela n'était pas été autorisé à un régime où cela peut être autorisé, sur la base de la loi n° 50/2013 Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?

Prelimanary questions

136.               Does article 267 par. 3 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (henceforth Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No. 8 Tdo 1231/2011) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision of the European Community, specifically an EC directive, which however must not be transposed.

137.               Given that following Act 362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to authorities to regime under which growing hemp without prior notice to authorities is allowed up to a growing area of 100^m2 per person, does § 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

138.                Does the European Commission regulation(EC)No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp varieties following the “Community method for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the regulation from being enacted?

139.                Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new THC content threshold for research (experimental) and industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

140.               Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime under which licences for manipulation with addictive substances could not applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

141.                Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for national regularization such as Decree No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation, dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the requirements for the properties of medicinal hemp?

142.               Does art. 24a of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

143.               Does art. 24b of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

144.               Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal use?

145.                Considering the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal purposes?

146.               Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the legal regime of separation substances from hemp for research and medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

IV.

Odůvodnění zrušení ustanovení trestního zákoníku

147.       Stěžovatelé byli v letech od 21. 3. 2008 – 10. 12. 2014 autory a spoluautory tří legislativních návrhů na civilizované řešení věci a tří petic. Na návrhy a petice nikdo z odpovědných nereagoval, přestože návrhy podávali právníci, lékaři, vědci, profesoři atd., viz http://cannabisterapie-petice.blogspot.com/

148.       Zrušení §§ 283 - 287 a § 289, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku ve spojení se zrušením nařízení vlády č. 455/2009 Sb. novelizované nařízením č. 3/2012 Sb. je velmi obsáhle zdůvodněno v kapitole II. doložené stížnosti, tak také v předchozích ústavních stížnostech, viz http://ustavni-soud-dukazy.blogspot.com/. Taková ustanovení do demokratické země nepatří, neboť nepřiměřeně a bez respektu k zásadě proporcionality a jen na základě propagandy, vědomé nepravdy nebo demagogických tvrzení porušují základní práva a svobody občanů s důsledky enormních škod, korupce, ohrožení zdraví občanů a především nezměrných lidských tragédií.

149.       Situace v předmětné věci zašla tak daleko, že OSN dne 19. 10. 2015 vyzvalo vlády před klíčovým jednáním OSN (UNGASS 2016) ke zrušení prohibice a řešení věci regulatorními opatřeními, jak je doloženo na důkazu v bodu 2 na  http://pravnistat.blogspot.com/ K jednání UNGASS 2016 a zrušení cenzury o konopí v České televizi zveřejnily dne 19. 1. 2016 zástupci mezinárodních asociací výzvu Radě ČT na http://ungass.ga/

150.       Již 7. 12. 2004 bez jakékoliv následné implementace přijal Europarlament rozhodnutí č.  A6-0067/2004 (tzv. Cataniho zpráva), které obsáhle referovalo o důvodech nezbytnosti regulace, programů minimalizace rizik a podpoře výzkumu, viz důkaz č. 3 na  http://pravnistat.blogspot.com/

151.       Jak dokládají výzvy nositelů Nobelových cen a lékařů ze dne 18. 5. 2014 a společná výzva OSN celosvětové koalice nevládních organizací osob léčících se konopím ze dne 7. 3. 2015, jsou aplikací prohibičních opatření porušena garantovaná základní lidská práva. Viz bod 2 na  http://pravnistat.blogspot.com/Kanadská vláda byla rozhodnutí Nejvyššího soudu povinná zajistit od roku 2001 konopí pro nemocné, vloni Nejvyšší soud Mexika rozhodl, že prohibicí pěstování konopí na marihuanu k relaxaci je porušeno základní právo na osobní život. Prospěch zemí a jejich občanů, kde se k věci postavili jako demokraté či pragmatici, ne demagogové a populisti, je veřejnou informací, viz Google (nejvíce studií je o Coloradu).

152.       Již v roce 2001 schválila Vláda ČR studii PAD, ve které studie doložila na důkazech škodlivost zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu do trestního práva, navíc s faustovským termínem „větší než malé množství“, viz http://pravnistat.blogspot.com/ bod 4.

153.       Zatímco pro nemocného je dle vyhlášky č. 236/2015 Sb. třeba za rok i více než dva kilogramy samičího květu konopí (tzv. marihuany, v lékárně za cca 600 tisíc Kč), trestné je již více než 10 gramů!  Kuřák tzv. marihuany užívající tuto pro relaxaci, náhled, potěšení nebo jiný zájem a potřebu, což by nemělo být v demokratické zemi rovněž jakkoliv sankcionováno, je tak v lepším právním postavení než člověk, který konopí, potřebuje k ochraně zdraví a života a léčbu bolesti, kde zejména je konopí (až v cca 70%, např. Izrael) medicínsky užito a oprávněně vyhledáváno pro účinnost, šetrnost a minimum negativních sekundárních následků. 

154.       Řada zemí včetně ČR zcela ignoruje fakt, že drogová válka naprosto selhala. Za populistickými hesly "Za svět bez drog, my to dokážeme!" je také schováván penězovod veřejných prostředků participujícím politikům a úředníkům (viz Google: „Úloha šílenství v dějinách“, dokládající trestní podnět stěžovatele na exministra financí Miroslava Kalouska, tehdejšího předsedu rozpočtového výboru a tehdejšího náměstka ministra vnitra Jiřího Vacka v roce 2005 - po přijetí novelizovaného § 29 ZoNL dne 20. 5. 2004 k pěstování konopí - ignorovaný řádně vyšetřit i přes doložené důkazy škod a dopadů na mladou generaci, a to díky xenofobnímu prohlášení z února 2004 „Lidovci proti drogám“ a doloženým nepravdám a důkazům škod).

155.       Tzv. vyvážený koncept prevence a represe, kterým se i naše vláda ráda zaštiťuje je ilustrativně vyvrácen výše. V mnoha odborných studiích je doloženo s důkazy (za jednu získal stěžovatel jako vedoucí kolektivu 10. 10. 2000 cenu britské vlády), jaký prospěch včetně národohospodářského a úspory veřejných prostředků má zavedení přiměřené regulace. Neexistuje studie, která by doložila prospěch prohibice.

156.       Prohibičním modelem politik je porušen základní pramen civilizovaného práva: Všeobecná deklarace lidských práv schválená Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948. Dále pak je porušena Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 4. listopadu 1950, Evropská sociální charta ze dne 18. října 1961, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech ze dne 16. prosince 1966, Úmluva o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, Evropská Úmluva o lidských právech a biomedicíně, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006, Úmluva OSN proti korupci ze dne 7. listopadu 2000, Deklarace OSN o právech původního obyvatelstva ze dne 13. září 2007, Lisabonská smlouva ze dne 13. prosince 2007 a řada dalších mezinárodních závazků včetně hlavních principů Úmluv OSN, konkrétně: A) Státy mají povinnost zajistit svým občanům právo na odpovídající úroveň zdraví. Pokud tak z jakéhokoliv důvodu nemohou učinit, musí tuto povinnost převzít mezinárodní společenství. B) Státy mají povinnost zajistit, že žádnému z jejich občanů nebude toto právo upíráno činností státu. C) Tato práva jsou zaručena všem občanům, bez ohledu na jejich rasu, náboženství, pohlaví, věk nebo sociální postavení ve společnosti či jiný stav.

157.       Pro tvrzení o nebezpečnosti či škodlivosti konopí není doložen žádný relevantní důkaz a rizika jsou v porovnání k prospěchu bagatelní, snad tedy na UNGASS 2016 dojde k rekodifikaci, k čemuž vyzývá Británie, Kanada, USA a premiér Sobotka se 1.2.2016 vyjádřil, že v tomto jsou s premiérem Cameronem zajedno.

158.       Právě prohibice způsobuje občanům a zejména mladé generaci vysoká rizika, pěstování vysoce koncentrovaného konopí na THC bez CBD kvůli omamnému efektu (jaké vybral zcela nekompetentní SUKL pro první tendr do lékáren!), prohibice dostává mladou generaci do situace, kdy získávají neúctu k právnímu řádu, jsou ohroženi dealery nebezpečných drog, od kterých také nakupují marihuanu, mnohdy toxickou marihuanu, jak stěžovatel marně Kriminalistickému ústavu referoval. Dostupnost ilegálních drog je tak paradoxně mladým lidem vyšší, než drog regulovaných.

159.       Že jsou staří a nemocní lidé nákupem konopí na černém trhu vystaveni nejen rizikům od dealerů doložil stěžovatel filmem Konopné pašije (2010) - zdarma k prohlédnutí na You Tube. Nejen onkologicky nemocná Olga Novotná a pan Petr Kodym, kteří ve filmu vystupují a popisují své děsivé zkušenosti, jsou obětí konfiskací.

160.       Přestože paní Novotná doložila na lékařské zprávě při prvním trestním řízení stěžovatele č.j. 2 T 104/2010 mizející nádorové onemocnění, druhá konfiskace 2. 9. 2010 přispěla k jejímu předčasnému úmrtí ve velkých bolestech.

161.       Prosebný dopis onkologicky nemocného pana Kodyma všem členům Sněmovny v prosinci 2009 po první konfiskaci, kdy na popud stěžovatele psali do Sněmovny a vládě stovky nemocných, nemůže morálně neokoralý člověk nikdy přehlédnout, byl bez zájmu doložen také Soudu a je na http://soudniznalec.blogspot.com/ v bodu 18.

162.       Stěžovatel Soudu ve správním řízení č. j. SPR. ÚS 433/2015 doložil obsáhlý text o své motivaci, chronologii konání, zkušenostech, korupci a legislativě a jejich změnách, který je uveden na http://ustavnisoud.blogspot.com/ ve zkrácené podobě. V pochybnostech Soudu na toto zdůvodnění stěžovatel plně odkazuje.

163.       Zatímco zrušení ustanovení §§ 283 – 265 TZ, čili výroba, držení a pěstování konopí a jeho produktů a určení „většího než malého množství“ v § 289, odst. 3 TZ je dostatečně věcně odůvodněno výše s důkazy popření konkrétních základních práv a svobod, je třeba se zastavit u zdůvodnění dvou zbylých ustanovení § 286 Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu a § 287 Šíření toxikomanie.

164.       Dosavadní kreativní výklad OČTŘ včetně NS a Soudu vůči stěžovateli při označení konopí jako prekurzoru dle § 286 TZ je důkazem, že bylo v rozporu se základními právy ustanovení zneužito k jiným účelům, než bylo určeno (čl. 4 odst. 4 LZPS) a trest nebyl udělen na základě zákona (čl. 39 LZPS).

165.       Stejně tak kreativně může být a bývá zneužito další ustanovení § 286 TZ, citujme: „…nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku…“. Jak je doloženo výše v odpovědi ministra vnitra na interpelaci poslance Martina Novotného, ministr schvaluje konfiskace semen konopí tvrzením v hrubém rozporu se zákony. U semen konopí, kdy nejprve policie stěžovatele ujišťovala, že je po konfiskaci označí váhově, leč pak žádný váhový či početní údaj nikdy neměla, ministr napsal, že stěžovatel nedoložil, že semena konopí jsou s obsahem do 0,3% THC, šlo tedy o semena konopí na výrobu tzv. marihuany, když žádný takový certifikát nikdo nikdy nevydal a pro pěstitele do 100m2 není povinnost pěstovat uznané odrůdy s obsahem do 0,2% THC, u kterých je možné doložit certifikát původu osiva! Tato povinnost je pouze při pěstování konopí nad 100m2. Takové jednání vyžadované ministrem a policií vůči občanům nestanoví žádný předpis.

166.       Je Soudu známo, že 1 semeno léčivých odrůd konopí (nejen omamných s vysokým obsahem THC i neomamných s vysokým obsahem CBD) se oficiálně prodává i za více než 100 Kč? Je Soudu známo, že z necelých 100 gramů semen (policií stěžovateli zkonfiskovány desítky kil) lze osít plochu do 100m2? Je Soudu známo, že semeno konopí je vždy neomamné? Je Soudu známo, že právě za olej ze semen se stejným složením (len) byla německá vědkyně Johanna Budwig  opakovaně (7x) nominovaná na Nobelovu cenu za medicínu za objevy v léčbě rakoviny?

167.       Dodejme, že u řady volně prodejných necertifikovaných semen jsou deklarace prodejců o stabilizované odrůdě, složení látek nebo feminizovaném typu stejně pravdivým tvrzením, jako sliby politiků, že zákonem č. 50/2013 Sb. snad chtějí pomoci nemocným a vědě.

168.       Když stěžovatel policii v roce 2012 doložil certifikát EU uznané odrůdy konopí Finola – viz charakteristika odrůdy http://konopijelek.blogspot.cz/2012/05/finola.html - a v roce 2014 Carmagnola viz http://konopijelek.blogspot.cz/2012/05/carmagnola.html, nebylo mu to nic platné a policie u těchto uznaných odrůd naměřila nad limit díky vysoce kreativní normě k určení vzorku k měření, jak je výše doloženo na důkazu (ke konfiskaci v roce 2014 doložil OKTE Frýdek Místek dne 3. 4. 2015. č. j. KRPM-33089-5/ČJ-2015-1412UO).

169.       Stejně tak právně kreativně jsou policií zabavovány květináče a jiné zahradnické potřeby, ve spojení s § 267 pak přímo v masovém měřítku likvidacemi v EU zcela běžných prodejen growshop dokonce se souhlasem Soudu dne 20. 2. 2014 č. j. III. ÚS 934/13. Tyto výše uvedené argumenty, zkušenosti a důkazy dle názoru stěžovatelů zavdávají opodstatněnost návrhu na neaplikovatelnost daného ustanovení § 286 TZ.

170.       Nejkreativnějším ustanovením TZ je § 287 šíření toxikomanie. Stěžovateli je navrhován zrušit předpis pro rozpor s LZPS v čl. 2 odst. 1, neboť jde v mnoha případech o ryze ideologické, nikoliv věcné opatření.  Dále je porušen čl. 3 odst. 3 LZPS zákazem uplatňování označených základních práv a svobod, čl. 4 odst. 3 a 4 LZPS, kdy nejsou omezení vázány stejnými podmínkami a předpis je zneužíván k jiným účelům, než byl stanoven, čl. 10 odst. 2 a zapřeného práva na soukromý život, čl. 15 odst. 1-2 týkající se svobody myšlení, bádání a umělecké tvorby, čl. 17 odst. 1-3 týkající se svobody projevu a práva na informace, svobody vyjádření a nepřípustnosti cenzury, čl. 26 odst. 1 a 27 odst. 1 týkající se podnikání a sdružování se k ochraně hospodářských zájmů, čl. 31 týkající se práva na zdraví a čl. 33 odst. 1 týkající se práva na vzdělání.

171.       Již jen citace předpisu, že trestán je ten, „Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří“ a vyšší trest dostane ten, kdo tak činí „tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem“, je i pro - v adiktologii nevzdělaného člověka – eufemisticky řečeno zarážející.

172.       Nejen, že je pojem užívání OČTŘ obligatorně mylně a účelově označován jako zneužívání, byť jde o odborné a věcně odlišné pojmosloví (podložené důkazy), ale droga číslo jedna, tj. ALKOHOL způsobující obrovské škody a tragédie po celé planetě, skutečnou fyzickou závislost a devastace rodin i celých národů je v rozporu s čl. 4 odst. 3 LZPS vyňata z působnosti předpisu. Reklamy na alkohol nebo výrobky v podobě dětského šampaňského, punče a jiných alkoholických nápojů v obchodech s potravinami nelze při znalosti stávajících alarmujících epidemiologických údajů nazvat jinak než obecným ohrožením se souhlasem státu.

173.       Oproti tomu například halucinogenní přírodní látky jako medicínsky vysoce perspektivní šalvěj divotvorná byla trestána - resp. její majitelé a prodejci - i před zákazem v roce 2011 právě dle tohoto kreativního trestního ustanovení (22. 4. 2011 byl zákonem č. 106/2011Sb. zařazen salvinorin A, který je účinnou látkou šalvěje divotvorné, do přílohy č. 4 ZoNL) Byť na šalvěj divotvornou nevzniká drogová závislost (čili toxikomanie), byť nemůže způsobit smrt jako šalvěj lékařská nebo oficiální drogy a léčiva, je látkou s přiměřeným rizikem a bezpečnou pro poučeného dbajícího základních ochranných opatření, stala se terčem mravokárců a naháněčů potenciálních zisků farmaceutických společností prohibicí její perspektivní účinné látky. Šalvěj divotvorná byla vyňata jako příklad, analogie lze nají u dalších halucinogenů, stejně tak konopí.

174.       Právě prohibicí přírodních drog a jejich produktů, se kterými jsou občané alespoň částečně obeznámeni, způsobuje explozi jejich syntetických náhražek s naprosto neočekávanými účinky a důsledky.

175.       Dle daného ustanovení šíření toxikomanie je vydání knihy Vaříme z konopí dle OČTŘ stále trestným činem namísto informování a vzdělávání veřejnosti (loňské trestní stíhání vydavatele, rovněž v roce 1995 – 1998, amnestie prezidenta Václava Havla). Dle stejné úvahy by mohlo býti posuzované vydání díla expertů jako chemika Alberta Hofmanna o LSD, nebo Alexandera Schulgina o extázi a amfetaminech. Oba v souladu s vlastní zkušeností, pravdivě popisují pozitivní dopady těchto látek, na čemž není vůbec nic divného (Svádí? Podporují? Podněcují? Šíří?) Při dodržení bezpečnostních pravidel (získávaných osvětou, která ale může být dle OČTŘ trestná) jde nejen u konopí a enteogenů, ale i u LSD nebo extáze o látky s naprosto přiměřeným rizikem pro dospělého člověka. Rizika vzniku závislosti (toxikomanie) jsou bagatelní nebo žádná.

176.       Trestní zákoník má dosti právních nástrojů civilizovaného a ideologicky nepředpojatého trestního práva, přičemž toto platí i o dalších výše uvedených napadaných trestných činech, aby se s případným ohrožením či poškozením společnosti vyrovnal, především pak na základě důkazů, nikoliv předsudků a svévolné interpretace adiktologických, psychologických resp. sociálních pojmů daného předpisu.

177.       U ustanovení šíření toxikomanie ve vztahu k prodejnám growshop se zastavme také vzhledem k jednání stěžovatele vůči vyjasnění daného předpisu pro vlastní činnost při založení medicínského growshopu a veřejně kritizovanému nálezu Soudu ze dne 20. 2. 2014 č. j. III. ÚS 934/13 odmítajícího porušení základních práv a svobod ryze ideologickým rozhodnutím NS ze dne 31. 10. 2012 č. j. 8Tdo 1206/2012 (navíc v době nevymahatelného předpisu). Odlišné názory některých ústavních soudců a veřejná kritika bývalých soudců Soudu je důkazem, že je potřeba na věc nahlédnout i v doloženém kontextu rozhodnutí ESLP.

178.       Porušení Úmluvy o lidských právech tímto nálezem ve věci growshop odmítl ESLP bez odůvodnění projednat a označil stížnost zcela účelově za nepřípustnou (č. j. 41264/14). Daný majitel growshopu je dnes díky netransparentnímu právnímu prostředí ČR (na malém městě) dehonestován jako údajný dealer drog, je v insolvenci a chudobě a s poničeným zdravím s dlouhodobými následky, aniž komukoliv ublížil nebo učinil něco, co by lidem ublížit mohlo (semeny konopí, vzděláváním a poradenstvím a květináči s hnojivy se drogová závislost nešíří, to je odborně naprostý nonsens, viz níže odkaz na odbornou literaturu v dotazu poslance Martina Novotného nejvyššímu státnímu zástupci a především na http://cannabis-medicina.blogspot.com/ ).

179.       Přes 80 prodejen growshop zlikvidovaných v České republice v letech 2011 – 2013, growshopů zakládaných a provozovaných mnohdy po opakovaných marných konzultacích s policií a úřady, je velmi neradostná bilance. Kontext neoznámeného předpisu č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren) je důvodný a kritika monstrance growshopy z řad policie tomu rovněž nasvědčuje.

180.       Poškození majitelé a zaměstnanci growshopů označeni za viníky se zcela oprávněně museli ptát, zda se náhodou neocitli v předlistopadové socialistické republice s rozkazy z ústředí KSČ. Je právním státem, kdy vyjasnění ustanovení musí občané nalézat výklad v trestních řízeních u soudu, a žádná advokátní kancelář občanům vzhledem ke kreativitě předpisu neporadí?

181.       Úřady v rozporu s čl. 4 odst 1. a 4, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 1, čl. 17 odst. 1 a čl. 37, odst 1 a čl. 39 neporadily stěžovateli, stejně tak majitelům growshopů, kdy nikdo z uvedených rovněž neměl zájem být označován pachatelem trestného činu se všemi důsledky trestního řízení.

182.       Jak bylo Soudu doloženo ve čtvrté stížnosti, stěžovatel zpracoval poslanci Martinu Novotnému žádost o vyjasnění právního prostředí pro nejvyššího státního zástupce ve věci medicínského growshopu, kterou tento 17. 11. 2013 podal – viz  http://growshopy.blogspot.com/ Nejvyšší státní zástupce si popletl roli svého úřadu vůči poslanci a poslal jej za advokátem. V žádosti NSZ je doložena nejen argumentace zpochybňující trestnost, stejně tak argumentace odborná – adiktologická, neboť nelze k ustanovení přiřadit ohrožení veřejného zdraví nebo snad vznik toxikomanie provozovnami growshop, což bylo úmyslem zákonodárce.

183.       Naopak trestnost jednání vylučovala důvodová zpráva k danému předpisu ve vztahu k minimalizaci rizik a povinnosti obchodníka informovat o skrytém charakteru výrobku. Soud v daném rozhodnutí kauzy growshop uvedl, cituji: „Ústavní soud se ve svém nálezu nezabýval obecnou legislativní rovinou kriminalizace šíření toxikomanie a toliko konstatoval, že ingerence Ústavního soudu by byla myslitelná toliko v roli 'negativního zákonodárce' v situaci, v níž by aktivně legitimovaný subjekt namítal protiústavnost platné právní úpravy, k čemuž nedošlo."

184.       S ohledem na fakt, že nejen daný trestní předpis je v podřazeném vztahu k ustanovení § 283 TZ a mohlo by být tedy ustanovení § 287 TZ na stěžovatele kdykoliv použito, je žádáno jeho zrušení.

185.       Stěžovatelé od roku 2008 veřejně informují a nabádají k užívání jiné návykové látky než alkoholu a občany v tom podporuji a tyto informace šíří filmem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí a jiným obdobně účinným způsobem.

186.       Celkovou netransparentnost a nepředvídatelnost právního prostředí jako elementární princip právního státu nejlépe ilustruje fakt, že nikdo, ani policie, ani státní zastupitelství, ani soudy a ani gestoři předpisů neumí v rozporu s LZPS odpovědět na žádosti o informace k ustanovením, za které pak občané končí ve vězení se zkonfiskovanými majetky a tvrzení o trestnosti se nezakládají na ověřitelném důkazu!

187.       Např. a) která ze tří zcela odlišných definic konopí na obsah účinných látek dle § 2 písm. d) ZoNL určující vzorek k měření obsahu THC v konopí je platná pro pěstitele do 100 m2? b) jak občan či policista nebo státní zástupce nebo soudce pozná, že se dopustil zakázaného jednání dle § 15 písm e) ZoNL spočívajícího v získávání pryskyřic s THC z rostliny konopí? c) je stále v platnosti příloha 2 nařízení vlády č. 455/2009 Sb. garantující, že teprve 5 pěstovaných rostlin konopí s obsahem nad 0,3% THC je trestným činem, když se norma držení konopí změnila Stanoviskem NS od 13. 3. 2014 z 15 na 10 gramů konopí a policie považuje každé konopí za toxikomanický materiál, jak sama doložila?

188.       Dané a další zapírané informace neobsahuje rovněž judikatura.

189.       V oblasti mezinárodního práva pak judikatura neřešila otázku, zda má rozhodnutí exekutivy dbající mezinárodních závazků přednost před rozhodnutími justice, označující rozhodnutí exekutivy za mylné, ač tak smluvní státy činí – viz notifikace ZoNL k výrobě konopí jako léku.

190.       Není vychýlením moci zákonodárné, výkonné a soudní Stanovisko trestního kolegia NS ze dne 13. 3. 2014 č.j. Tpjn 301/2013, když Soud určil pod č.j. Pl. ÚS 13/12 s platností od 1. 8. 2013 k tzv. „většímu než malému množství“ rušícímu ustanovení § 289 odst. 2 TZ (bez změny odst. 3!!!), že je porušen čl. 39 LZPS uvedením množství v podzákonném předpisu, a přitom trest lze udělit a podmínky vymáhat toliko na základě zákona?

191.       Ilustrujme na příkladu: Řada osob zejména s kožními problémy zná blahodárný účinek konopných koupelí, kdy použijete do vany na jednu lázeň třeba i půl kila vrcholíků, které si občané vypěstovali i za stávající legislativy zcela legálně k účelům např. zahradnickým, jak garantuje od 1. 1. 2014 §§ 29 a 5, odst 5 ZoNL. Byli by pachateli zločinu, když více než 10 gramů je trestných a nikdy nepřezkoumatelným měřením by bylo doloženo porušení trestní normy? Nebo snad byla konopná lázeň označena získáváním pryskyřice z rostliny konopí, nebo snad výroba tinktur a masti z konopné herby, když to jednání spíše nasvědčuje ředění látek?

192.       Pokud je jeden jediný občan postižen kreativitou trestního práva, může být postižen každý.

193.       Copak je v demokracii přípustné, aby trestní předpis roky uváděl: „..kdo bez povolení, bude potrestán…“ a ministerstvo zdravotnictví dodnes nikomu povolení k výrobě konopných produktů k terapii nevydalo! Zcela nekompetentní SUKL dne 22. 3. 2010 pod č. j. sukl 35726/2010 odborné společnosti Konopí je lék,o.s. uvedl, že cannabis resina, cannabis herba a cannabis nejsou léčivé látky V roce 2015 SUKL připustil uzavřít smlouvu na tendr pro výrobu cannabis flos, jenž je dílem (1/3 -4) cannabis herba. Cannabis tinktura a cannabis resina jsou pak produkty samičího konopného květu viz bod 7 na http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/

194.       Konopí k léčbě je mylně definováno dokonce i lékaři jako tzv. marihuana.

195.       Od 1. 4. 2013 je výroba konopných produktů nově zakázána neoznámeným předpisem č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren). Ani licencovaný pěstitel nesmí vyrábět nic kromě jednoho jediného konopného produktu: samičí květ! Tento květ si SUKL jako státní dealer, monopolista a současně kontrolor odebere a vše ostatní žádá zničit jako škodlivinu, pro což není žádné odborné opodstatnění, stejně tak jako enormně a neopodstatněn přísná a vysoce nákladová kritéria na vykupovaný květ na rozdíl od ostatních bylin. 

V.

Odůvodnění zrušení ustanovení § 2, písm. d, § 5, odst. 5, § 15 písm. e), § 24 ods. 1, písm. a), § 24a) a § 24b) a § 29 zákona č. o návykových látkách a zrušení zákona č.50/2013 Sb. zrušení vyhlášky MZ ČR č. 221/2013 Sb. a její novelizace vyhláškou č. 236/2015 Sb.

196.       § 2, písm. d ZoNL: tři zcela odlišné definice na obsah látek, podzákonný předpis nařízení novely č. 3/2012 Sb. definuje vzorek konopí pro trestní právo k měření obsahu THC naprosto nepřezkoumatelně a v rozporu se všemi definicemi dle ZoNL a v rozporu s normou EU při legalitě pěstování konopí bez povinnosti hlášení od 20. 5. 2004. Taková kreativita předpisu porušuje základní práva a svobody.

197.       § 5, odst. 5 ZoNL: neoznámená změna předpisu (EK) předpisem č. 50/2013 Sb. ve spojení s neoznámenou novelou § 8 ZoNL zákonem č. 141/2009 Sb. s důsledky zákazu výroby léčebných produktů z konopí, jako např. silné terapeutické masti (včetně znalosti spotřebitelů o složení látek a dávkování). Předpisem č. 273/2013 Sb. pak bylo od 1. 1. 2014 pokusnické zacházení s konopím ze zákona vyloučeno. Taková věc porušuje základní práva a svobody.

198.       § 15 písm. e) ZoNL: neoznámená změna předpisu předpisem č. 50/2013 Sb. ve spojení s neoznámenou novelou § 8 ZoNL zákonem č. 141/2009 Sb. a vyhláškami č. 50/2013 Sb. a 236/2015 Sb. s důsledky zákazu výroby léčebných produktů z konopí, jako např. čípků, spray nebo extraktu v oleji (včetně znalosti spotřebitelů o složení látek a dávkování) Jde o dodržení zásady cíleného transportu léčiva. Doložena neexistence výkladu daného ustanovení v zákonu a judikatuře pro občany i veřejnou moc. Kreativní výklad normy. Právními otázkou je, zda je za stávající legislativy macerování konopné herby v oleji považováno za porušení daného ustanovení, nebo macerování herby v lihu, nebo vaření v lékařské vazelíně. Nalézat odpovědi na předpis v trestním řízení je zcela nepřípustné. Takový závěr porušuje základní práva a svobody.

199.       § 24 ods. 1, písm. a), § 24a) a § 24b) ZoNL: neoznámená změna předpisu předpisem č. 50/2013 Sb. ve spojení s vyhláškami č. 221/2013 Sb. a 236/2015 Sb. má důsledky zákazu výroby léčebných produktů z konopí kromě (dosud a nejméně další rok) samičího vysoce omamného květu vítězem tendru SUKLu, vše ostatní je zcela neodborně označeno škodlivinou (zřejmě zbylý užitečný vrcholík?, tzv. konopná herba?, kořen?, stonek?) Výroba silných mastí, čípků atd. je předpisem přenesena na zodpovědnost (v konopí dle složení nepoučeného) lékaře a lékárny, čímž se celý proces ještě prodražuje! Neoprávněný monopolista SUKL již minul přes 100 milionů veřejných korun na tento projekt, přičemž stanovení dolního a horního limitu obsahu látek v konopí vyhláškou č. 236/2015 Sb. jsou opětovně uvedeny bez důkazu. V novelizované vyhlášce je také nová definice vzorku konopného květu, na což stěžovatel UHOS v tendru SUKLu opakovaně upozorňoval a dokládal kreativitu definice vykupovaného materiálu dle vyhlášky č. 221/2013 Sb. odporující při výkupu pravidlům hospodaření se státními prostředky. UHOS tohoto zjištění nedbá.

200.       Zatímco vyhláška č. 221/2013 Sb. monopolizovala 4, resp. 3 holandské odrůdy, vyhláška č. 236/2015 Sb. je sice díky opakované kritice a nejen stěžovatelem mnohem otevřenější a pro nemocné a výzkum užitečnější, ale pro tvrzení o limitech není odborný důkaz!

201.       Jak stěžovatelé Soudu doložili, v roce 2012 žádali registrovat ministerstvo zdravotnictví 18 odrůd konopí pro léčbu. Marně, medicínská banka semen neexistuje v celé Evropě! Bez jediného důkazu jsou vyhláškou č. 236/2015 Sb. vyloučeny odrůdy s obsahem do 0, 3% THC, nebo naopak odrůdy s obsahem nad 20 % THC. Uznané a stabilizované odrůdy prošlé přísnou unijní normou jsou zcela neodborně a bez důkazu vyloučeny (tzn. označeny za neléčivé?), pro což neexistuje žádný odborný důkaz! Totéž je učiněno u odrůd s vysokým podílem kanabinoidu CBD, když je zcela nepatřičně stanoven bez jediného důkazu horní limit obsahu účinné látky.

202.       Daná ustanovení souhrnně zcela nepatřičně a velmi administrativně ztěžují (zejména srovnávací) výzkum a zpřístupnění konopí jako léku na základě důkazu.

203.       Jak stěžovatelé doložili a je uvedeno ve spisu v posudku znalce doc. Ondry, odrůdy stěžovatelů (kombinované mj. s rumištním konopím z Jižní Moravy) dokázaly nabídnout ve výtažku až 58% CBD a 32% THC, čímž se extrakt blížil složení klinicky nejvyzkoušenějšímu konopnému léku Sativex, což je ústní spray. Cena měsíční léčby Sativexem je ve výši průměrného měsíčního platu zdravého člověka.

204.       Na výrobu mastí a dalších neinhalovaných produktů není vůbec odborně opodstatněno, proč nestačí u konopné herby kritéria pro výkup bylin na masti a tinktury a není aplikován přiměřený zákonný předpis a věc je zcela nepatřičně dramatizována ke škodě všech. Tím extrémně vzrůstají náklady, což v konečném důsledku dopadne na občana, který je druhou rukou státu pod sankcí trestního práva.

205.       V rozporu se základními právy jsou občané zařazeni dle zákona č. 50/2013 Sb. ve spojení s vyhláškami č. 221/2013 Sb., resp. 236/2015 Sb. do systému výdeje konopí k léčbě pod kontrolou policie, což je zcela nepřípustné! Konopný květ v lékárně a konopný květ ze zahrádky je příměrem nejlépe představitelným jako rozdíl mezi nablýskaným sterilním rajčetem ze supermarketu a voňavým a chutným rajčetem ze zahrádky.

206.       V posudku znalce Hanuše http://univerzita-palackeho.blogspot.com/ je uvedeno, že právě díky kriminalizaci výzkumu jsme na počátku cesty. Stále toho víme málo, abychom mohli s jistotou cokoliv tvrdit. Avšak stávající výsledky (alespoň u povolené paliativní léčby) jsou velmi nadějné a především, rizika jsou minimální. Izrael až po dvaceti letech od povolení pěstování konopí k léčbě nemocnému člověku a tolika zkušenostech zavádí státní agenturu jakou dnes administrativně bez zkušeností s konopím a jeho využitím v léčbě a zcela jiným systémem výdeje představuje SUKL, resp. agentura SAKL. V Izraeli dodnes vydávají konopí nemocným pěstitelé, ne lékaři. Mohou totiž okamžitě reagovat na potřeby nemocného v reakci na danou odrůdu konopí nebo metodu užití. Lékař celý proces pouze superviduje a monitoruje a také se učí!

207.       Souhrnně řečeno: Obstrukce výzkumu a klinickému uplatnění, který představují výše uvedená ustanovení, přijatá vědomě bez notifikace, je třeba zrušit. Primárně je potřeba vést srovnávací výzkum dle složení, dávkování a metod aplikací! Nastavit za této situace předpis s takovými nároky, které učiní konopí nemocným zcela nedostupným a současně kriminalizovat občanskou odpovědnost vyplývající i ze zákona o zdraví lidu, porušuje základní práva a svobody.

208.       § 29 ZoNL: neoznámený předpis porušující vlastní zákonná opatření, která je možno vymáhat, a to jak u konopí, tak máku. Zatímco od 1. 1. 2014 je dle novely č. 273/2013 Sb. např. možné pěstovat konopí k účelům zahradnickým (dříve pokusnickým), stát v rozporu s vlastním předpisem omezujícím obsah látky (v neidentifikovatelném vzorku konopí) na limit 0,3% THC, trvá na pěstování pouze uznaných odrůd s limitem 0,2% THC, když je konopí na ploše nad 100m2, čímž vylučuje vlastní předpis s limitem do 0,3% THC a také unijní právo.

209.       Při pěstování do 100 m2 policie vymáhá bez předpisu pěstování uznaných odrůd, ty však vadným měřením obsahu označí za nelegální, jak bylo doloženo.

210.       V obecném rozsudku SDEU C 59/11 Association Kokopelli proti Graines Baumaux SAS soud doložil práva občanů EU pěstovat a obchodovat svobodně i rostliny s deklarací nejen na výnos a obchodní aktivity, ale i rostliny z důvodů ochrany krajiny, kulturní rozmanitosti a zachování dědictví. S tímto judikátem SDEU se v napadaném usnesení NS rovněž řádně nevyrovnal a uvedl, že se netýká konopí, když ten má širší význam na všechny rostliny.

211.       Copak účel zahradnický nebo pokusnický znamená primárně obchodní činnost, nebo má také neobchodní, vzdělávací, výzkumný a kulturní význam? K zahradnictví a pokusnictví nepatří šlechtitelství? Zatímco u konopí je v § 5 odst. 5 ZoNL formalizováno, k jakým účelům je možné pěstovat konopí bez hlášení úřadům, u máku tato specifikace chybí a omezujícím pravidlem je toliko § 15 ZoNL, kde žádný úřad nezná výklad pojmů.

212.       Naprostá absence výkladu k pojmům je doložena na důkazu obsáhlým rozhodnutím ministra zdravotnictví ze dne 13. 3. 2013 č. j. MZDR 7051/2013 na žádost Open Royal Academy k pojmům v bodu 1 na http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/ Jestliže kreativita ZoNL a TZ ve věci konopí zcela ignoruje základní právní jistoty občanů a předvídatelnost práva a občané jsou s presumpcí viny a nezákonně získaným důkazem vláčeni trestním řízením, není jisté, že totéž se nemůže stát pěstitelům máku na ploše do 100m2, stejně tak pěstitelům na ploše nad 100m2, kde jsou v rozporu s unijní judikaturou vymáhány pouze uznané odrůdy máku. Tím není jakkoliv zpochybněn limit obsahu látek, ten však není přezkoumatelně stanoven a výklad pojmů je nalézán v trestním řízení.

213.       K zrušení označených ustanovení ZoNL, zákona konopí do lékáren a vyhlášek ve věci konopí dodejme navíc z unijního práva: Jednání ministerstva zdravotnictví a SUKLu je dle stěžovatelů také v rozporu čl. 2 -10 Nařízení ES č. 2001/83/ES ze dne 6. 11. 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků a zajištění jejich dostupnosti Citujme článek 10: „Je však veřejným zájmem neprovádět opakovaně zkoušky na lidech a zvířatech, pokud to není naléhavě potřebné.“  Při vstupu ČR do EU již byly léčivé látky v konopí v lékopisech (Kanada, Sativex, Dronabinol byl zajištěn do lékopisu v roce 2009 přepisem z lékopisu USA).

214.       Dle stěžovatele je nemožností získat povolení pro zpracování konopí na jiné typy léčiv než od 1. 4. 2014 samičí květ od vítěze tendru (v únoru 2016) také porušen čl. 34 Smlouvy o fungování EU (dále jen SFEU) týkající se konkurenčního prostředí a zákazu monopolů. Současně jsou v ČR od roku 2012 dle názoru stěžovatele v rozporu s Nařízením ES č. 2006/2004 ze dne 29. 12. 2006 o ochraně spotřebitele otevírány tzv. konopné lékárny nedeklarující v žádném z prodávaných konopných produktů obsah účinných látek, což celé již tak netransparentní prostředí činí ještě zmatenějším. 

VI

Závěrečný souhrn a nález

215.       Z výše uvedeného je patrné, že jak trestní zákoník a k němu vztažná ustanovení zákona o návykových látkách ve spojení s neoznámeným předpisem zákona konopí do lékáren a konopných vyhlášek ministerstva zdravotnictví odporuje čl. 4 odst. 4 LZPS obecně, nikoliv jen v případě jednání stěžovatele.

216.       Povědomí stěžovatelů o nemožnosti návrhu na zrušení neplatného předpisu jako je vyhláška č. 221/2013 Sb. naráží u stěžovatele na právní otázku vyslovení vymahatelnosti daného předpisu vůči stěžovatelům v období platnosti vyhlášky, nejen vymahatelnosti novelizace jako samostatného předpisu č. 236/2015 Sb. ve věci požadavků kvality na konopí pro léčebné použití. V případě, že Soud sezná, že byly porušeny základní práva a svobody stěžovatele v rámci trestního řízení, nemá stěžovatel jakoukoliv jistotu, že nebude napaden právě za porušení správního předpisu s milionovými pokutami a exekucemi.

217.       S ohledem na shora uvedené skutečnosti stěžovatelé navrhují, aby Ústavní soud vydal tento

nález:

                                              

A.

Stěžovatelům se pro veřejný zájem přiznávají práva pro naléhavé řízení stížnosti dle ustanovení § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Jednání o ústavní stížnosti bude (ústní) veřejné.

B.

Pro nepřípustné omezování základních práv a svobod zaručených Listinou práv a svobod,

se zrušují

usnesení KS v Brně ze dne 22.9. 2015  č.j. 4 To 271/2015 a č.j. 4 To 273

usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 6. 2015

 č.j. 2 T 104/2010-1238 a  č.j. 2 T 104/2010-1239

a

pro nepřípustné omezování základních práv a svobod zaručených Listinou práv a svobod se

Nejvyššímu soudu přikazuje

položit předběžné otázky stěžovatele Soudnímu dvoru Evropské unie

C.

Z důvodu nepřípustných omezování základních práv a svobod zaručených Listinou práv a svobod se zrušují

§§ 283 - 287 a § 289, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku ve spojení se zruštěním novelizace nařízení vlády č. 455/2009 Sb. nařízením č. 3/2012 Sb.,

·      zrušením § 2, písm. d, § 5, odst. 5, § 15 písm. e), § 24 ods. 1, písm. a), § 24a) a § 24b) a § 29 zákona č.167/1998 Sb. o návykových látkách

·      zrušením zákona č.50/2013 Sb. (konopí do lékáren)

·      zrušením vyhlášky MZ ČR č. 221/2013 Sb. a její novelizace vyhláškou č. 236/2015 Sb.

Dne 4.2.2016

Dušan Dvořák, MMCA a Mgr. Radomíra Dvořáková

i.s. Pavel Andrle, advokát