Joštova 8
660 83 Brno 2
návrh na zrušení
usnesení Vrchního
soudu v Praze ze dne 28. 5. 2015, č.j. 11 To 33/2015
usnesení Krajského
soudu v Českých Budějovicích ze dne
31.3. 2015, č.j. 20 T 45/2011
spojená s návrhem na
položení předběžných otázek
Soudnímu dvoru EU
Stěžovatel:
Miloslav
Tetour, MCA
zastoupený:
Advokátem
zpracoval:
Účastník
řízení:
1)
Vrchní soud v Praze
2)
Krajský soud v Českých Budějovicích
Přílohy:
plná
moc
usnesení
Vrchního soudu v Praze
usnesení
Krajského soudu Českých Budějovicích
a
dále dle textu
I.
-
označené
porušení garantovaných práv –
Usnesením Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 31.3. 2015 č.j. 20 T 45/2011 a usnesením Vrchního soudu
v Praze ze dne 28. 5. 2015 č.j. 11
To 33/2015 byl zamítnut návrh stěžovatele o obnovu trestního řízení. Usnesení Vrchního soudu v Praze stěžovatel obdržel dne 30.6.2015,
lhůta pro podání ústavní stížnosti s ohledem na § 265a trestního řádu
a nemožnost dovolání Nejvyššímu soudu tak končí
dne 30.8.2015.
Proti
všem výše uvedeným rozhodnutím podává stěžovatel dne 7.8.2015 Ústavnímu soudu
(dále jen Soud) tuto
Ústavní stížnost
v níž namítá porušení zejména
-
článků 36 odstavec 1 a
2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u
nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu,
a dále ten, kdo byl na svých
právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby
přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak a z
pravomoci soudu nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se
základních práv a svobod podle Listiny
- článku 38 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
- článku 39 Listiny základních práv a svobod, podle něhož jen zákon
stanoví, které jednání je trestným činem (dále jen LZPS)
II.
-
skutkové a právní okolnosti -
1.
Stěžovatel je členem mezinárodního právního,
přírodovědného a národohospodářského výzkumu Cannabis is The Cure/Konopí je lék
([1])
asociace Open Royal Academy ([2])
se sídlem v Brazílii, v Evropě je sídlo v Německu. Asociace je
zastoupena mezinárodní společností fyzických a právnických osob Cannabis is The
Cure, z.s. ([3])
se sídlem v České republice v Olomouci dle dohody zakladatelů ze dne
14.7.2004. Právě v Olomouci byl světový vědecký výzkum léčebných účinků
konopí ([4])
započat ihned po druhé světové válce ([5]).
Stěžovatel úspěšně vyvíjel hnojivo pro konopí pro léčebné použití ([6])
za pomocí enzymatického rozkladu celé rostliny konopí včetně kořene trávicím
traktem žížal. Výsledným produktem bylo sypké a tekuté (vysoce koncentrované)
přírodní hnojivo, což policie při konfiskaci majetků stěžovatele dne 18.5.2011 (a
následně vazbě a věznění stěžovatele) doložila do protokolu. Rostlina
konopí vyživovaná tímto přírodním hnojivem je velmi silná, zdravá a odolná
nemocem. Toto tvrzení lze doložit na důkazu z fotografií vzrostlých
rostlin konopí z výzkumnické farmy v Ospělově ([7])
pořízených při a před třetí konfiskací
farmy vedoucího výzkumu a jeho manželky dne 30.8.2011 ([8],[9],[10]).
Právě na výzkumnické farmě v Ospělově byla založena odborná společnost
Konopí je lék,o.s. dne 14.7.2008 a následně byla registrována u České republiky
dne 7.8.2008 ([11]).
2.
Stěžovatel dlouhodobě v souladu s garantovanými
právy nejen na zdraví a vědecký výzkum pěstoval a zpracovával rostliny konopí ([12])
a činil tak v souladu s judikátem Soudního dvora EU ([13]),
č.j. C‑137/09 (Josemans, bod 36, dále jen SDEU) a judikátem Nejvyššího
soudu ČR ze dne 30.1.2008, sp. zn. 3 T do 52/2008 (Sbírka soudních rozhodnutí
a stanovisek č. 9/2008) o právu na výzkum a léčbu konopím ([14]).
Stěžovatel rovněž konal v souladu se zákonem o návykových látkách (dále
jen ZoNL) v §§ 29 a
5, odst. 5 ve znění do 1.4.2013 a novelizace ZoNL nenotifikovaným zákonem
č.50/2013 Sb., konopí do lékáren. Stěžovatel žádné povolení nepotřeboval,
neboť pěstoval konopí do 100m2 pěstitební plochy. Teprve až nad 100 m2 pěstitební plochy ([15])
je povinnost pěstitele hlásit každý rok pěstování konopí Celní správě. To
vyplývá z Evropské komisi neoznámené změny § 29 ZoNL s platností od
20.5.2004.
3.
Stěžovatel pěstoval, získával, skladoval, zpracovával a
distribuoval konopí k účelům pokusnickým a průmyslovým, kdy právě k této
činnosti nebylo třeba žádného povolení, jak ZoNL uváděl a dosud s dvěmi
zásadními změnami textu § 5, odst. 5 ZoNL stále uvádí. Změnami textu daného
ustanovení je snížení limitu obsahu THC v konopí na obsah do 0,3 %
THC Evropské komisi neoznámeným předpisem č. 50/2013 Sb. s platností od
1.4.2013, dále nahrazení slov „…k pokusnickým účelům…“, čímž se mj. vedoucí
výzkumu u Soudu v ústavních stížnostech vždy neúspěšně bránil ([16]), slovy „… k zahradnickým účelům ….“. Tento technický předpis
výroby konopí jako léku byl notifikovaný dle povinnosti Směrnice 98/34/ES
teprve zákonem č. 273/2013 Sb. s platností od 1.1.2014 Sb..
4.
Konkrétně pak stěžovatel pěstoval odrůdy konopí
definované pro trestní právo od 1.1.2010 v § 289, odst. 3 trestního
zákoníku nařízením vlády č. 455/2009 Sb. v příloze 1.A.1 jako rostlinu
konopí, která po homogenizaci celého objemu rostliny včetně kořene nepřekročí
zákonem určený limit obsahu 0,3% THC. Stěžovatel jednal rovněž v souladu §§ 28 a 31, odstavec 1 trestního zákoníku
platného od 1.1.2010, neboť konopí nebylo jinak k terapii a výzkumu dostupné
a společensky prospěšného jednání nešlo dosáhnuti jinak. Ode dne 1.8.2015, kdy
je MZ ČR oznámena plánovaná platnost novelizace vyhlášky č. 221/2013 Sb., je pro
občana měsíční cena konopí v lékárně přes 50 tisíc Kč ([17]),
slovy přes padesát tisíc korun českých, tzn. cca 2 tisíce euro, slovy dva
tisíce euro. Konopí je de facto plevel, byť asi jedna
z nejužitečnějších rostlin na světě.
5.
Citujme zprávu MPSV ([18]):
„V prvním pololetí
2014 dosáhla průměrná výše starobního důchodu 11 050 Kč. Muži pobírali v
průměru o 2 200 Kč vyšší důchod než ženy. Česká správa sociálního zabezpečení
(ČSSZ) evidovala v ČR na konci června 2014
celkem 2 866 146 důchodců, kterým vyplácela důchody starobní, invalidní,
pozůstalostní. Z celkového počtu důchodců pobíralo starobní důchod 2 353 691
osob. To znamená, že na jednoho starobního důchodce připadalo 2,1 poplatníka.
Podle údajů ČSSZ je počet poplatníků na jednoho starobního důchodce poslední 3
roky stabilní a pohybuje se na úrovni 2,1. Průměrná výše starobního důchodu k
30. 6. 2014 činila 11 050 Kč, z toho u mužů 12 237 Kč a u žen 10 028 Kč (jedná
se o sólo vyplácené starobní důchody vč. předčasných, bez souběhů s důchody
pozůstalostními). Invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně činil průměrně
10 274 Kč, pro invaliditu druhého stupně 6 678 Kč a prvního stupně 5 964 Kč.
Vdovský důchod vyplácený samostatně činil průměrně 7 247 Kč, vdovecký důchod 6
284 Kč a sirotčí důchod 5 685 Kč.“
6.
Konopí v lékárnách neprošlo klinickými studiemi, takže odporuje
lékovému zákonu([19],
[20]).
Na tuto závažnou skutečnost zpočátku upozorňoval také předseda zdravotního
výboru Sněmovny MUDr. Boris Šťastný([21],
[22])
a rovněž ministr zdravotnictví MUDr.
Leoš Heger ([23],
[24],
[25],
[26],
[27],
[28])
při předložení novely zákona o léčivech a ZoNL (zákon č. 50/2013 Sb.). Debata
v této věci se dále nevedla, stejně jako v důkazech doložené žádosti
o právní řešení. Asociace Open Royal Academy nabízela marně ministru
zdravotnictví MUDr. Leoši Hegerovi na základě jeho žádosti a schůzky 26.7.2012
u něj v kabinetu právní řešení ([29]).
Předkladatelem novely byla mj. také předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcova ([30]),
signatářka a podporovatelka petice Léčebné konopí Centra adiktologie Univerzity
Karlovy ([31],
[32],
[33],
[34])
Šlo o třetí medicínskou petici ([35])
od judikátu netrestnosti léčby konopím ze dne 30.1.2008. Předchozí petice inicioval
vedoucí výzkumu a odborná společnost
Konopí je lék, o.s. (2008, 2010). Ministr zdravotnictví MUDr. Leoš Heger v odpovědi
na interpelace týkající se blokování zavedení zákona konopí do lékáren dne
21.3.2013 mj. uvedl, že od počátku uváděl, že jde jen o výhodný byznys pro
vítěze tendru a občanům bude konopí nadále nedostupné ([36]).
Jak bylo Soudu doloženo v ústavních stížnostech vedoucího výzkumu ([37],
[38],
[39]
a [40])
i v širších souvislostech, existují rostliny konopí se stonásobně
odlišnými poměry léčivých látek a stejně tak stonásobně odlišnou koncentrací léčivých
látek, čili farmakologické účinky a také reakce jsou zcela odlišné. Toto
tvrzení do spisu doložil na důkazech přednosta Ústavu soudního lékařství FNOL a
soudní znalec doc. RNDr. Peter Ondra CSc. analýzami z výzkumu. Poznatky z výzkumu
za 20 let jsou uvedeny v sekci Dokumenty a studie na http://www.konopijelek.cz/ v souhrnné
přednášce vedoucího výzkumu pro Medical Conference Prague 2015 ([41])
a na http://konopijelek.blogspot.cz/
a jiných serverech ([42]).
V sekci Dokumenty a studie je jednoznačný závěr předního světového
odborníka a objevitele prvního tělu vlastního kanabinoidu (1992) doc. RNDr.
Lumíra Hanuše, DrSc. z Hebrejské univerzity ([43],
[44],
[45],
[46]),
že díky prohibici výzkumu stále nemůžeme mít dostatek odborných
poznatků, abychom mohli uznat vhodné složení či koncentraci látek
v konopí vůči jednotlivým nemocem, doplňme, že i úrazům (popáleniny,
úrazy hlavy, srůst kostí atd.). Byli to právě předkladatelé Komisi neoznámeného
předpisu č. 50/2013 Sb., kteří hovořili o nezbytnosti standardizace a také, že
konopí nebude učené ke kouření, což následně zcela neodborně určili jako
jedinou metodu v rozporu s metodami cíleného transportu léčiva ([47]).
V lékárně je prodáván pouze samičí květ vysoce omamného konopí
s minimem kanabidiolu (CBD), který je významným léčivým agens a snižuje
omamný efekt kanabinoidu THC ([48]).
7.
Dodejme nad rámec stížnosti, že nad 100 m2 pěstitební plochy je
možné pěstovat pouze v EU dotované odrůdy konopí prošlé unijní normou měření
obsahu THC v konopí a zapsané v odrůdových knihách. Evropské komisi
neoznámený předpis § 29 ZoNL je však v rozporu s rozsudkem SDEU, kdy
lucemburský soud v obecném rozsudku C 59/11 Association Kokopelli proti
Graines Baumaux SAS ([49])
přiznal práva Evropanů pěstovat a obchodovat rostliny s deklarací nejen
na výnos a obchodní aktivity a zapsané v odrůdových knihách ([50]),
ale i rostliny z důvodů ochrany krajiny, kulturní rozmanitosti a zachování
dědictví. Kdo si dnes pamatuje, jak byly vysoké jabloně, když jsou sady jabloní
jenom se zákrsky?
8.
Současně stěžovatel povolení nepotřeboval i s ohledem
na skutečnost vyplývající z práva EU a judikatury SDEU. Řada článků
evropské Úmluvy o lidských právech je prohibicí bez regulace rovněž porušena,
toto však nyní neřešme a zaměřme se na právo EU. Novelizovaná ustanovení ZoNL
k výrobě konopí jako léku po vstupu do EU Česká republika v rozporu
se Směrnicí 98/34/ES neoznámila u Evropské komise až do 21.5.2012. Evropské
komisi Česká republika neoznámila ani klíčovou novelizaci zákona o léčivech a
zákona o návykových látkách zákonem č. 50/2013 Sb. konopí do lékáren i přes opakované
varování vedoucího výzkumu Vládě ČR ([51],
[52],
[53]),
všem komorám Parlamentu ([54],
[55],
[56],
[57],
[58],
[59],
[60])
prezidentovi ([61],
[62],
[63]).
K oznámení Komisi nedošlo i přes varování Parlamentního institutu([64]).
Změny ustanovení § 8 ZoNL a 29 ZoNL (ve spojení s § 24 odst.1 ZoNL) jsou
technickým předpisem a jsou tak díky nenotifikaci právně nevymahatelné ([65]).
Nebylo a není de iure možné po stěžovateli vymáhat povolení k dané
činnosti. Dodejme, že při vstupu do EU byly látky v konopí zapsány
v lékopisech některých zemí EU a firmy jako Bedrocan (NL) nebo GB
Pharmaceuticals (VB) produkovaly konopné produkty k léčbě (spray,
granulát, herba, resp. samičí konopný květ). V době skutku stěžovatele
byl již v českém lékopisu 2 roky uveden u Evropské komise řádně notifikovaný
konopný olej ze semen a od dubna 2011 léčivé kanabinoidy CBD a THC v léku
Sativex (občan hradí 25 tisíc Kč za měsíc terapie, slovy dvacet pět
tisíc korun českých, tzn. cca 1 tisíc euro, slovy jeden tisíc euro). Přepisem
zahraničního lékopisu byl do českého
lékopisu v roce 2009 zaveden také syntetický kanabinoid THC pod obchodním názvem
Dronabinol ([66]),
nikdo jej však nevyrábí a nedováží.
9.
Jediná aktivita, která je občanům zakázaná bez povolení, kterou
ale stěžovatel nekonal, je separace pryskyřic
z rostliny konopí dle § 15 písm. e) ZoNL ([67])
Ani po neoznámené změně ZoNL zákonem
konopí do lékáren platné ode 1.4.2013 neexistuje právní titul pro
vydání povolení k výrobě léčebných konopných produktů jako je extrakt
z konopného květu samičích odrůd (viz SUKL - cannabis resina) dle § 15
písm. e) ZoNL . Zákon dokonce ani nepovoluje získat extrakt z neomamného
konopí na kanabinoid CBD, natož omamného konopí na kanabinoid THC. Podle
expertů z Karlovy univerzity([68]),
která osobou rektora profesora MUDr. Tomáše Zimy odborně zákon konopí do
lékáren zaštiťovala a Centrum adiktologie UK zákon č. 50/2013 Sb. iniciovalo, je
tak zákonodárci ustanovena povinnost konopí z lékárny kouřit (navíc
pouze vysoceomamné konopí), což je jedna z nejméně efektivních metod, byť
pro řadu občanů na některé projevy nemocí účinná (inhalátor-vaporizer není
hrazen). Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SUKL) dokonce na svých
stránkách uvedl, že z konopí v lékárně za cca 300 Kč/gram si mají občané
vařit čaj. Když však žádal vedoucí výzkumu vědět, co je tímto ustanovením § 15
písm. e) ZoNL přesně myšleno, jak se dané jednání konkrétně pozná soudce,
lékař, policista, lékárník a především řadový občan, nikdo toto výkladové
stanovisko neví. Stěžovatel se domnívá, že výroba hnojiv z konopí sloužící pro pěstování konopí pro léčebné
použití, nebo výroba mastí a tinktur je naopak přeměna a ředění látek v
konopí, nikoliv izolace či separace látek. Všechny justiční autority včetně
Soudu a resortů vlády odpověděly, že touto výkladovou informací nedisponují,
resp. Soud se k tomu nevyjádřil, když byl tázán ze zákona č. 106/1999 Sb.
([69]).
Stěžovatel se domnívá, že povinným je MZ ČR jako gestor ZoNL, stejně tak
jakýkoliv soud, když své rozsudky neodůvodní. Když dané ustanovení a další
nejasnosti jako tři zcela odlišné definice konopí na obsah účinných látek v ZoNL
a další a další vysoce kreativní výklady ZoNL přikázal na podnět rozkladové
komise ministr zdravotnictví MUDr. Bohuslav Němeček sdělit nevládní organizaci
zapojené do výzkumu ([70])
a spoluzřizovateli Edukativní konopné kliniky ([71])
a nařídil informace vydat dne 6.6.2014 pod č.j. MZDR 27796/2014-2/PRO, přes
opakované stížnosti ministrovi, náměstkům, odboru kontroly a auditu atd.,
úředníci MZ ČR informace a stanovisko dodnes nevydali i přes příkaz ministra
zdravotnictví ([72]).
10.
Za výše uvedené jednání pomoci sobě a bližnímu byl
stěžovatel odsouzen jako pachatel zvláště nebezpečného zločinu nedovolené
výroby a jiného nakládání s OPL podle § 283 odst. 1, odst.3 písm. c)
trestního zákoníku (TZ) ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1. TZ a byl nejprve vzat do vazby a následně odsouzen
k trestu odnětí svobody v trvání tří let ve věznici
s dozorem a podle § 70 odst. 1 písmeno a),b),c) TZ byly jeho majetky
propadnuty státu. Stěžovatel odkazuje Soud na svědeckou výpověď MUDr. Jany
Budařové ([73])
v hlavním líčení uvedenou ve spise a doplňuje, že tato lékařka byla
v roce 2010 předsedkyní odborné společnosti Konopí je lék,o.s.
11.
Stížnosti desítek občanů ([74])
a také nevládních organizací asociace Open Royal Academy ([75])
ministrům spravedlnosti pro porušení zákona v neprospěch stěžovatele ([76])
a žádosti o jeho okamžité propuštění z vazby/vězení byly vždy bez
jakéhokoliv odůvodnění odmítnuty ([77],
[78]).
12.
Je Ústavnímu soudu (dále jen Soud) známo, že 50 let po olomoucké
konferenci Konopí jako lék pořádané na Den lidských práv dne 10.12.1954 přijal
již v době našeho členství v EU Evropský parlament Cataniovu zprávu navrhující
zrušit prohibiční model tragédií a škod¨páchaných na občanech, aby členské země
přijaté závěry nikdy neimplementovaly do národních politik ([79])?
Je Soudu známo, že vědci a lékaři Evropy a Ameriky přijali deklaraci, že konopí
je základním lidským právem ([80])?
Je Soudu známo, že nevládní organizace z celého světa sdružující občany
léčící se konopím podepsaly v Praze 8.3.2015 na konferenci Medical
Cannnabis Prague memorandum adresované OSN ke zrušení prohibiční politiky a
zástupci OSN se už dokonce veřejně omlouvají a hovoří nejen o odborně
neudržitelné, ale i morálně neobhajitelné prohibiční politice a
rekodifikaci konopí v březnu 2016 na jednání OSN ve Vídni do skupin látek
nepodléhajících přísné kontrole, když již dnes je jasné, že tato politika je
nejen odborně nepodložená, vysoce nemorální a škodící celé společnosti, ale
především je v hlubokém rozporu s mezinárodními úmluvami a zákony o
zdraví lidu ([81])?
Je ústavnímu soudu známo, že konopí léčí rakovinu a nejen tuto nemoc ([82])?
Jak bylo Soudu opakovaně doloženo vedoucím výzkumu, je konopí jedním
z nejbezpečnější léčiv na světě ([83])
a jeho rizika jsou bagatelní vůči enormnímu prospěchu ([84],
[85]).
13.
Je s podivem, že Soud v nálezu č.j. Pl.ÚS 13/12 dne 21.7.2013
neoznačil za porušení čl. 39 LZPS po opakovaných stížnostech vedoucího výzkumu kromě
odstavce 2 také odstavec 3 § 289 TZ, který v účelově novelizovaném vládním
nařízení Nečasovy a Pospíšilovy vlády č.3/2012 Sb. v příloze 1.A.1.
(novelizace nařízení č. 455/2009 Sb.) s platností od 5.1.2012 ustanovil
vysoce kreativní právní normu definičního vzorku konopí pro trestní právo k
určení obsahu limitu THC, která je nejen v hrubém rozporu s unijní
normou určení neomamného konopí do 0,2%THC, ale také se všemi třemi definicemi
konopí dle § 2 písm. d) ZoNL včetně té nejpřísnější. Nejpřísnější ze tří
definic konopí v ZoNL je kvetoucí vrcholík, v němž je nejvíce účinné
léčivé (prohibované) látky THC. Tato definice stejně jako plodonosný vrcholík by
pro účely trestního práva neměla být z hlediska subsidiarity trestní
represe nikdy použita, policie však měří při zkonfiskování někdy i stovek kil
konopí pouze vzorek pár gramů neidentifikovatelné části konopné herby, avšak
bez započtení váhy semen, větviček, stonku či kořene a provedení přepočtu.
Právě vláda Jana Fischera a Daniely Kolářové posílila dne 17.12.2009 jistoty
občanů dané judikaturou při vědomí brzké platnosti nového trestního zákoníku
Topolánkovy a Pospíšilovy vlády, který poprvé v dějinách této země zakázal
od 1.1.2010 pěstovat konopí. Proto také měla policie vždy měřit obsah THC z celého
objemu rostliny včetně kořene dle nařízení č. 455/2009 Sb. (příloha
1.A.1), to se však nikdy nestalo. Policie dokonce neměřila a dodnes neměří
obsah THC ani z celého nadzemního množství rostliny konopí včetně
vrcholíků, jak určuje ZoNL! Policie neměřila obsah THC ani z 60
kusů 30 cm
velkých homogenizovaných vrcholíků samčích a samičích rostlin v době 20
dní před nakvetnutím a do 10 dne od zahájení tvorby semene (30dní), jak určuje velmi
podrobná metodická norma EU([86]),
která zakazuje měřit obsah THC v konopí ze sušiny a současně zakazuje
měřit mimo vymezený měsíc růstu rostliny, jinak by v Evropě nemohlo být
neomamné konopí vůbec použito, protože každé konopí vykazuje mimo tato jednoznačná
kriteria měření závažné odchylky obsahu účinných látek, což ostatně vedoucí
výzkumu doložil (marně) Soudu ve čtvrté ústavní stížnosti na důkazu ([87]).
Policie dokonce nemá konopí zváženo ani dle zákonných definic a současně uvádí,
že je překročen limit, jak je doloženo níže v interpelaci ministra vnitra a
podkladech.
14.
Ministr vnitra na interpelaci poslance a exprimátora
Olomouce Martina Novotného ([88])
stejně jako Krajský soud v Brně ([89])
v žádosti ze zákona č. 106/1999Sb. uvedli, že policie při měření obsahu
THC v konopí vychází z normy OSN, Policie ČR ([90])
naopak tvrdí, že vychází ze ZoNL a od 5.1.2012 někdy ano, někdy ne také
z nařízení vlády č. 3/2012 Sb. ([91]).
Naopak Nejvyšší soud v rozhodnutí
ze dne 20.5.2015 č.j. 11 Tdo 181/2015 tvrdí, že policie vychází z normy
EU. Všechna tato tvrzení o policejním vycházení jsou nepřezkoumatelná.
Přezkoumatelnost je nezbytný atribut správního, natož trestního práva!
15.
Omezovat občany na svobodě a garantovaných právech a zkonfiskovat
jejich majetky na základě vysoce kreativního postupu, který propašovala po odmítnutých
stížnostech ([92])
vedoucího výzkumu do právního řádu Nečasova a Pospíšilova vláda podzákonnou normou
nařízením vlády č. 3/2012 Sb. v příloze 1.A.1. ode dne 5.1.2012([93])
je dle stěžovatele nejen v hrubém rozporu s čl. 39 LZPS, ale i § 401
TZ a dalšími trestnými činy včetně obecného ohrožení, neposkytnutí pomoci,
zneužití pravomoci, šíření poplašné zprávy ad. Policie tímto vysoce kreativním
postupem měřila obsah THC v konopí pravděpodobně ještě před přijetím ZoNL
v roce 1998, neboť, jak policie uvedla, legislativní změny ji v této
věci nezajímají ([94])
a měření dle ZoNL z celé nadzemní části rostliny se děje na dožádání
policejního orgánu ([95]).
Ač v uvedeném odkazu ředitel Kriminalistického ústavu sděluje, že definice
konopí pro trestní právo uvedená v nařízení vlády č. 455/2013 Sb. je pro
policii irelevantní, neboť jde o podzákonnou normu a ZoNL je nadřazen,
tak současně ředitel Kriminalistického ústavu zamlčel letitou policejní praxi a
propašování kreativní policejní normy právě do podzákonného předpisu č.
3/2012 Sb. Jak je doloženo v interpelaci ministra vnitra, policie
odmítá sdělit, kdy, kdo, pod jakým č.j.a s jakým textem metodického
postupu určení reprezentativního vzorku konopí k měření obsahu THC vydal onen
tzv. doporučený pracovní postup policie při měření obsahu THC v konopí.
16.
Soudně znalecké posudky policie jsou dle názoru stěžovatele
právně nevymahatelné nejméně od 20.5.2004, odkdy je povoleno bez
hlášení pěstovat konopí do 100m2 dle § 29 ZoNL.
17.
Je s podivem, že Krajský soud v Českých
Budějovicích nepovažoval doložené a odkazované důkazní materiály ([96])
za novou skutečnost ([97])
znaje posudek znalce doc. RNDr. Petera Ondry, CSc. ([98])
a doložme nově i předního světového chemika doc. RNDr. Lumíra Hanuše, DrSc.([99]),
kteří na důkazech zcela jednoznačně zpochybnili, že by snad kdy policie měřila
obsah THC v konopí dle ZoNL nebo normy EU. Norma OSN je určena pro mezinárodní
pašeráky drog. Mj. doc. Hanuš uvedl, že mezi patry téže rostliny může být ve
vrcholících rozdíl až 7% THC a že totožná odrůda konopí může mít až
26 násobný rozdíl v obsahu účinných látek! Není rozhodné, zda je
laboratorní kvantitativní analýza vzorku k měření na obsah THC činěna dle metodické
normy EU nebo OSN, prioritní a zcela zásadní je určení a správné odborné pojmenování
reprezentativního vzorku konopí pro měření obsahu účinných látek.
18.
Je s úplným
podivem, že dokonce i Vrchní soud v Praze nepovažoval za Krajským soudem
v Českých Budějovicích označenou novou skutečnost jako je neoznámení
novelizací ZoNL dle povinnosti Směrnice 98/34/ES Evropské komisi za hodnou
zřetele a položení předběžných otázek SDEU, přestože mylné rozhodnutí
Nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231 /2011
ze dne 27.10.2011 bylo zcela vyvrácené notifikací novely ZoNL zákonem č.
273/2013 Sb. a vedené ve veřejné databázi TRIS pod č.j. 2012/329/CZ Vrchní
soud v Praze právě na toto odborně i právně mylné rozhodnutí Nejvyššího
soudu odkazoval, aby nemusel v rozporu s čl. 267 odst. 3 Smlouvy o
fungování EU (SFEU) a 3 nálezy Soudu ([100])
položit předběžné otázky SDEU. V uvedených nálezech Soud určil, že takovéto
jednání je porušením práva na zákonného soudce a spravedlivý proces.
19.
Daná notifikace dvou ustanovení změn ZoNL k výrobě
konopných produktů v §§ 8 a
5, odstavec 5 ZoNL byla uskutečněna poté, co se těmito ustanoveními neúspěšně
opakovaně bránil vedoucí výzkumu u okresního, krajského, nejvyššího a ústavního
soudu ([101])
a Soud bez jakéhokoliv odůvodnění první stížnost vedoucího výzkumu zamítl jako
zcela nedůvodnou dne 13.4.2012 pod č.j. II. ÚS 664/12 a dále již jen na toto
rozhodnutí v dalších třech stížnostech odkazoval. Dodejme znovu, že změna
§ 5,odst. 5 na pokusnické bádání a průmyslovou výrobu produktů konopí nově od
1.4.2013 pouze s konopím do 0,3% THC neoznámeným předpisem č. 50/2013
Sb. byla notifikována u Komise pravděpodobně
zcela vědomě a účelově až zákonem č. 273/2013 Sb. s odstraněním slova
pokusnickým účelům a nahrazení ho slovem zahradnickým účelům. Nový limit pro
zacházení s konopím do 0,3% THC od 1.4.2013 tak byl překryt
v notifikaci 21.5.2012 novou novelizací ZoNL zákonem č. 273/2013 Sb. s platností od 1.1.2014.
Stalo se tak v době, kdy se v Parlamentu zcela zásadně měnil ZoNL
kvůli Komisi neoznámenému zákonu č. 50/2013 Sb., konopí do lékáren.
20.
Napadené usnesení (stejně jako usnesení Nejvyššího
soudu ve věci dovolání vedoucího výzkumu ze dne 20. 5. 2015 č.j. 11 Tdo 181/2015) označilo mylně nepotřebou
notifikace ZoNL aplikací nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekurzorech drog do ZoNL uvedené v odkazovaném
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231 /2011 a Soudu ze dne 13.4.2012
č.j. II. ÚS 664/12. Nejen, že nejde nařízení ES transponovat přímo do
zákona, ale konopí není prekurzor. Současně bylo v řízení doloženo stanovisko Úřadu pro technickou
normalizaci ([102])
a MZ ČR ([103])
potvrzující, že ZoNL je technickým předpisem ve smyslu Směrnice 98/34/ES a
podléhá oznámení Evropské komisi, což dříve MZ ČR odmítalo přiznat, stejně
tak Vláda ČR a Soud.
Ústavní stížnost
sp.zn. I. ÚS 2431/15
doplnění
doplnění
Přílohy:
odborné stanovisko Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
I.
Dne 7.8.2015 podal stěžovatel ústavní stížnost vůči usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31.3. 2015 č.j. 20 T 45/2011 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2015č.j. 11 To 33/2015.
Stěžovatel dále doplňuje tuto ústavní stížnost o odborné stanovisko Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ze dne 10.8.2015 (tedy vzniklé po podání ústavní stížnosti) sp.zn. UPOL 489216-NEVě-UPOL-100329/3900S, z něhož lze bezesporu uzavřít, že :
a) konopí není prekurzor, z čehož zjevně vyplývá, že nelze Směrnici Rady č.98/34/ES aplikovat do zákona, jak uvádí Vrchní soud v naříkaném rozhodnutí, nad to tuto úvahu používají snad všechny soudy zabývající se konopnou problematikou, přičemž tento závěr, jenž je mimochodem závislý na odborných znalostech a soud k tomuto závěru nemůže dojít svoji vlastní úvahou, popírá důvody odepření přístupu k ESD, to ve směru položení předběžných otázek, kdyžzjevně doposud neproběhla řádná notifikace daného předpisu, což však má zásadní dopady do právní sféry stěžovatele, do jeho práva na spravedlivý proces, resp. porušení zásady, že jen zákon stanoví, co je trestným činem.
b) budeme-li stanovovat obsah THC z různých částí rostliny, dojdeme k různým závěrům o obsahu THC v rostlině celé, přičemž je nutné, aby orgány činné v trestním řízení činily závěry o obsahu THC vždy ze stejného vzorku (myšleno rozsahu) rostliny.
Stěžovatel dále doplňuje tuto ústavní stížnost o rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. SPR ÚS 578/15 a SPR ÚS Spr. ÚS 433/15, viz http://pravnistat.blogspot.com/; v nichž je doloženo; že
1. Vrchnim soudem odkazované tvrzeni Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1231 /2011, resp sp.zn. II. ÚS 664/12 o povinnosti povoleni pěstování konopí dle § 29 zákona č. 167/1998 Sb. u velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu se neopírá o žádný důkaz, protože pěstování konopí dle § 29 zákona č. 167/1998 Sb. se od novelizace dne 20.5.2004 hlásí Celní správě u velikosti pěstební plochy pouze nad 100 m2/osobu, u velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu neexistuje instituce, kam hlásit pěstování konopí
2. Neexistuje judikatura určení vzorku konopí k měření obsahu THC; přestotože odlišné měření obsahu THC dle odlišného vzorku, tzn. např. ze samčího nebo samičího květu, nebo z plodonosného, nebo kvetoucího vrcholíku, nebo z celé herby, nebo z celé nadzemní části rostliny, nebo celé nadzemní části rostliny včetně kořene vykazuje velmi značně odlišnosti obsahu THC a neexistuje jediný důkaz, že by snad kdy policie měřila obsah THC v konopí dle vzorku a metodiky EU, jak uvedl Nejvyšší soud pod sp. zn. 11 Tdo 181/2015; nebo že by snad kdy policie měřila obsah THC v konopí dle 3 definic konopí - vzorku uvedenych v zákoně č. 167/1998 Sb. Stěžovatel pěstoval odrůdy konopí definované pro trestní právo od 1.1.2010 v § 289, odst. 3 trestního zákoníku nařízením vlády č. 455/2009 Sb. v příloze 1.A.1 jako rostlinu konopí, která po homogenizaci celého objemu rostliny včetně kořene nepřekročí zákonem určený limit obsahu 0,3% THC, z tohoto vzorku - definice rostliny však policie obsah THC nikdy neměřila.
3.Neexistuje judikatura, že by snad bylo možno Nařízení ES přímo aplikovat do zákona, jak mylně uvedl Nejvyšší soud pod sp. zn. 8 Tdo 1231 /2011, resp sp.zn. II. ÚS 664/12 jako argument pro zamitnutí položit předběžné otazky ESD.
Miloslav Tetour
i.s., advokát
III.
- předběžné otázky
Soudnímu dvoru EU v češtině a žádané podat v uvedené angličtině akcentují
porušení evropských, unijních a českých norem až do data podání stížnosti –
I. Je třeba čl. 267 odst. 3
Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího
soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské
unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to
na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011 - č.j. 11 Tdo 181/2015),
že
daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES,
které se ovšem transponovat nesmí?
II.. Představuje § 29 zákona
č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis
k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od
režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy
toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na
základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice
98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo
oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
III. Je třeba v roce 2009 novelizované
nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis
„Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1)
ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení
jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách
cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném
unijním přepisu?
IV. Představuje § 5 odst. 5
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č.
50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným
(pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny
tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že
dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
V. Představuje § 8 odst. 1
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od
režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami,
na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb.,
kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl.
8 a 9
směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve
věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
VI. Je třeba čl. 9
směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé
procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy,
jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování,
přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s
obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na
jakost léčebného cannabis?
VII. Představuje § 24a zákona
č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování
cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International, bod
55?
VIII. Představuje § 24b zákona č. 167/1998
Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis
pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je
tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno
Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
IX. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom
smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o
léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto
vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis,
které je de facto třeba dovážet
z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je
prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či
dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných
metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?
X. Je třeba čl. 34 Smlouvy
o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci
C-137/09 Josemans explicitně uznal
přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a
výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní
úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného
z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní
sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či
dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
XI. Představuje § 15,
písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim
izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu,
kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na
základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice
98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo
oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
Preliminary questions to European Court of
Justice
I.
Does article 267 par. 3 of
the Treaty on the Functioning of the
European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from
taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant
permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice
regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (Zákon o návykových látkách,
henceforth Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech
Supreme Court (ref. No. 8 Tdo 1231/2011) that the Addictive Substances Act
transposes a legal provision of the European Community, specifically an EC
directive, which however must not be transposed.
II.
Given that following Act
362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime
of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted
from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to
authorities to regime under which growing hemp without prior notice to
authorities is allowed up to a growing area of 100m2 per person, does
§ 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in
the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus,
considering that this clause has not been notified to the European Commission
in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
III.
Does the European Commission
regulation (EC) No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp
varieties following the “Community method
for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp
varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be
interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol
content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in
the regulation from being enacted?
IV.
Does art. 5 par. 5 of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC since its
amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll.
establishes a new THC content threshold for research (experimental) and
industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause
has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and
9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European
Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
V.
Does art. 5 par. 5 of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC since it
changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime
under which licences for manipulation with addictive substances could not
applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied
for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive
Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been
notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the
directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of
Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
VI.
Does art. 9 of the directive
98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation
without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for
national regularization such as Decree
No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation,
dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ),
which states the requirements for the properties of medicinal hemp?
VII.
Does art. 24a of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC as it
establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it
thus, since the clause has not been notified to the European Commission in
accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in
terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
VIII.
Does art. 24b of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC as it
requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug
Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European
Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
IX.
Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European
Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act
No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree
No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the
properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the
Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably
less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or
imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic
methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal
use?
X.
Considering the findings of
the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the
admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and
research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be
interpreted as estopping national regulation which only allows the use of
medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily intended
for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing, research and
use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which would be
more suitable for medicinal purposes?
XI.
Does art. 15 e) of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC as it
changes the legal regime of separation substances from hemp for research and
medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may
be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive
Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the
European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
IV.
S
ohledem na shora uvedené skutečnosti stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud
vydal tento
nález:
Usnesení
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31.3. 2015 č.j. 20 T 45/2011
a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2015 č.j. 11 To 33/2015 se pro rozpor s
ústavně zaručenými právy a svobodami zrušují.
[15] OSN žádá vymezit velikostní limit pro
pěstební plochy máku a konopí. Jakýkoliv limit pro koku je u OSN žádán zrušit státy
Jižní Ameriky, jde o původní kulturní
plodinu.
[16] č.j. II. ÚS 664/12, IV.ÚS 4859/12, II. ÚS
1311/13 a II.ÚS 289/14
[17] MZ ČR od 1.8.2015 povolený
měsíční limit 180 gramů
konopí
[31] Citace
z odkazovaného webu: „16. srpna 2011: desetičlenný petiční výbor, složený
z lékařů, výzkumných pracovníků, zástupců pacientů a občanského sektoru
zveřejňuje petici http://www.lecebnekonopi.cz/,
která vzbudí zájem médií i politiků. Jako první se k požadavkům petice již
den po jejím zveřejnění hlásí předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Miroslava Němcová.“
[65] Soudní dvůr EU: č.j. C
-194/ 94 a
C-390/99. Soudní dvůr EU důsledky porušení notifikace z povinnosti dle
Směrnice 98/34/ES aplikoval i v trestních sporech pod č.j. C‑267/03 a
C-20/05.
[69] Žádost k rozhodnutí
č.j. Spr ÚS 433/15-2 ze dne 7.7.2015
[73] Sekce Dokumenty a
studie na http://www.konopijelek.cz/
[92] viz II. ÚS 664/12,
IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14
[97] Stejně tak odmítavě
rozhodl Nejvyšší soud dne 20.5.2015 pod č.j. 11 Tdo 181/2015 o dovolání
vedoucího výzkumu
[100] Nálezy Ústavního soudu
ČR sp. zn. II ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn. II. ÚS
1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a
sp. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012
[103] http://ustavnisoud.blogspot.cz/2013/12/priloha-6.html
Poznamka
Poznamka
Policie nemá zvážené konopí, ale vykazuje nad limit THC a
jako marihuanu označuje celou rostlinu konopí včetně kořene, pokud jste to
stihli do novely vládního nařízení 455/2009 Sb. noveletou č. 3/2012 Sb.
http://respekt-blog.blogspot.cz/2015/08/policie-nema-zvazene-konopi-ale.html
